Konfirmační zkreslení (Proč žijeme ve svých bublinách)
Termín konfirmační zkreslení je hojně využíván zejména v sociální psychologii a kognitivních vědách. Označuje přirozenou tendenci člověka upřednostňovat takové informace, interpretace či vzpomínky, které podporují jeho světonázor, a znevažovat ty, které jsou s jeho světonázorem naopak v rozporu. Přestože máme všichni pocit, že naše argumenty vycházejí z objektivních příkladů, dat a věrohodných zkušeností, v realitě je tomu většinou naopak: Protichůdná fakta bereme méně na vědomí a utvrzujeme se tak v našem zkresleném a zcela subjektivním názoru.
Jak se zbavit svých psychických problémů
Psychické problémy jsou v dnešní době běžnou a velmi rozšířenou záležitostí. Často vznikají už v dětském věku a pokračují do dospělosti. Hodně lidí se s nimi musí potýkat celý svůj život. V tomto článku si povíme něco o tom, jak s nimi nakládat a jak je vhodně řešit.
10 způsobů, jak budovat psychickou odolnost
Resilience, tedy odolnost vůči stresu a schopnost vypořádávat se s nepříznivými podmínkami, je jedno z populárních psychologických témat, jelikož má velký přesah i do každodenního osobního a pracovního života. Člověk s vysokou mírou resilience je více houževnatý a snadněji překonává překážky, má menší potíže se zvládáním stresu a nevzdává se snadno. Resilience není vrozenou charakteristikou (přestože jisté genetické dispozice bychom zřejmě najít mohli), spíše se mění v průběhu života podle toho, s jakými situacemi se setkáváme a co nám přinášejí. Každý může na své odolnosti aktivně pracovat. Americká psychologická asociace (APA) přinesla následujících 10 způsobů, kterými člověk může vyšší resilienci vybudovat.
Teorie duševní pohody: Jak dojít ke štěstí a naplněnému životu?
Teorii duševní pohody formuloval americký psycholog Martin Seligman ve své knize Vzkvétání, která vyšla v roce 2014. Podle něj se duševní pohoda skládá z pěti prvků. Každý z nich je definovatelný a měřitelný a jsou si rovnocenné, takže žádný nemá na duševní pohodu větší vliv než ty ostatní. Každý sám o sobě představuje hodnotný cíl, o který lidé v průběhu svého života usilují. Pokud chcete dosáhnout stavu, který můžeme nazvat jako optimální prospívání – můžeme možná říci i štěstí – je určitě užitečné se zamyslet právě nad těmito oblastmi života.
Proč mají někteří lidé pocit, jako by pocházeli z jiného světa
Někteří lidé zažívají zvláštní pocit, jako by nepocházeli z tohoto světa. Cítí sounáležitost spíše s něčím nadpozemským, éterickým. Jako by vznikli rovnou z paprsků slunce, ze vzduchu, z lásky. To ostatně není tak daleko od pravdy, avšak proč tedy tento pocit nemají i ostatní? A proč ho nikdo nechápe? Někdy je příjemný, dává zvláštní pocit výjimečnosti, jindy s sebou přináší osamělost a stesk po skutečném domově. Čím je způsobený? Možná, že ani tak moc nadpřirozený není, možná má nějakou skutečnou příčinu. Zde jsou uvedeny příčiny rovnou tři. Ale pozor, neexistují samostatně, ale jsou součástí jednoho celku. Mají ve své podstatě ten stejný základ. Jsou tedy rozděleny pouze pro lepší přehlednost a snadnější pochopení.…
Co dělat v těžkých životních situacích
Každý se někdy ocitne v opravdu tíživé životní situaci. Ať už je zapříčiněná čímkoliv, symptomy jsou si velmi podobné. Pocit, že nejbližší budoucnost je jen a jen černá. Nechuť k životu, narůstající deprese. Život nám ale přináší jen ty věci, které můžeme zvládnout, ať už jsou jakkoliv těžké. Člověk v sobě může najít velké rezervy energie, o kterých dřív neměl ani tušení. Možná, že v tu nejhorší chvíli se objevují samé špatné myšlenky a nějaké smysluplné řešení je v nedohlednu. Ale s odstupem času se překonané minulé problémy jeví jako velké životní zkušenosti, ze kterých můžeme čerpat další sílu. Jde tedy jen o to, překlenout to děsivé období a počkat, až špatné věci…
Motivace: Když nedokážeme ani vstát z postele
Motivace je vnitřní stav, který aktivuje a usměrňuje naše chování. Dává nám ten správný směr a sílu, kterou potřebujeme, abychom překonali překážky na cestě k cíli. Když jsme dostatečně motivováni, dokážeme naplno využít své schopnosti a dovednosti a prožíváme jistý druh uspokojení, který s sebou přináší činnost sama. Když máme motivace naopak málo, nic se pořádně nedaří a všechno nám trvá mnohem déle. Je snadné se motivovat k takové činnosti, která nás baví a není příliš náročná, například dívání se na film, čtení zábavné literatury, ostatně i „flákání se“ je druh činnosti. A je těžké najít motivaci pro nepříjemné činnosti, jako je uklízení, vyřešení konfliktu s blízkou osobou, učení se apod.…
Nebojte se aktivně vytvářet svět kolem sebe
Jak by asi vypadal svět, ve kterém by všichni lidé dělali to, po čem skutečně touží? Kde by už děti byly vedeny k tomu, aby následovaly své srdce a nebály se realizovat své sny? Po ulicích by chodily vyrovnané a usměvavé osobnosti, které by se každý den těšily do práce. Všude kolem by se vznášel opar radosti a štěstí. Žili bychom více v přítomnosti, nebáli se budoucností a netrápili se minulostí. Představa takového světa je krásná a povznášející. A co víc – není až tolik nerealizovatelná. Samozřejmě, teď je situace tolik odlišná… Ale změnit se může. Chce to jen velkou dávku odvahy a víry.
Život začíná za hranicí vaší komfortní zóny (opět)
Všude na internetu se v jeden čas objevovalo (a možná stále ještě objevuje) velmi populární motto „život začíná za hranicí vaší komfortní zóny“. Většinou bývalo ještě doplněné fotkou mladého člověka, který stojí na hraně vysokého útesu. Jenže co vlastně komfortní zóna znamená? A co je myšleno tím, že život začíná? Jako by lidé, kteří mají rádi své pohodlí a svůj klid, nemohli naplno žit. Je snadné takové věci sdílet a přivlastnit si jejich význam jako svou osobní mantru. Jenže bez skutečného a upřímného zamyšlení se nad skutečným poselstvím je to úplně k ničemu. A komentáře lidí k takovým výrokům jsou toho nejlepším důkazem. Proč?
Jediný člověk, kterého musíme následovat…
Existuje typ lidí, kteří mají, jak se tak říká, „patent na moudrost“. Všechno vědí, mají ve všem jasno a tváří se, že jejich světonázor je ten jediný správný. Jejich styl života, se kterým jsou nadmíru spokojeni (nebo se tak alespoň tváří) inspiruje tisíce nebo snad i miliony lidí. Inspirovaní lidé se jim snaží podobat, načerpat něco z jejich moudrosti a dojít vlastního poznání skrze to jejich. A zde je nejčastější kámen úrazu, kdy se z pouze inspirovaného jedince stává následovník, jehož identita se pomalu rozpouští ve prospěch někoho jiného.
Čemu vlastně děkujeme?
„Večer mi ujel vlak a díky tomu jsem přišel pozdě domu“ říká do telefonu pán a já se musím pobaveně pousmát. Zřejmě se domů moc netěšil. O něco později mě zarazí věta „Zloděj se vloupal k nám do baráku jen díky tomu, že jsem zapomněla zapnout alarm“ nebo ještě horší „Tenkrát zemřelo díky přírodní katastrofě sto padesát lidí“. A tak se ptám, už trochu pobouřená, za co komu vlastně děkujeme? Určitě ne ujetému vlaku nebo přírodní katastrofě. Jenže říká to skoro každý, aniž by si uvědomil pravý význam svého sdělení. Valí se to na nás dokonce ze všech možných médií. Není tak těžké nahradit slovíčko díky o něco přesnějším kvůli, které…
Nebezpečí potlačování negativních myšlenek
Poslední dobou se objevuje stále více lidí, kteří se snaží myslet pozitivně a pouštět si do života jen to dobré a prospěšné. Je pravda, že co člověk do světa vysílá, to se mu také vrací. Tuhle poučku lidé znají už od pradávných dob, dokládají to i známá rčení a pořekadla (všichni známe to s lesem). Jenže stejně jako s většinou věcí, i s pozitivním myšlením se to nesmí úplně přehánět.
