Vztahy, rodina a děti
Krize tradiční rodiny?
Poslední dobou se často mluví o „krizi tradiční rodiny“ a to zejména v souvislosti s výchovou dětí. Žijeme v době, kdy je velmi vysoká míra rozvodovosti, soudržnost rodiny je v ohrožení a není neobvyklé, že jsou děti vychovávány pouze jedním rodičem nebo střídavou péčí. Je to ale opravdu pouze fenomén moderní doby? Tento článek nabízí trochu jiný pohled na věc. „Tradiční rodina“ totiž může být jen idealistickým konstruktem, který ve většinové společnosti nikdy neexistoval.
K čemu je dobré číst dětem tradiční pohádky?
Pohádky jsou tu už od nepaměti a děti je zbožňují. A nejen ony. Je dobře, že se vedle moderních pohádek vyhovujících dnešním dětem stále vydávají knížky se starými pohádkami s velkou tradicí, i když už je pohádkový svět v mnoha případech velmi odlišný od toho našeho. Všechny pohádky mají několik věcí společných. Především zde dobro vždy vítězí nad zlem. A to je právě jedna z věcí, díky kterým jsou tak cenné. Děti se skrze ně dostávají do magického světa plného dobrodružství a neuvěřitelných příběhů a přitom tuší, že to dopadne dobře – hlavní hrdina to přece určitě zvládne. Mají tu prostor pro fantazii, která je v dětském věku (hlavně do…
Nechtěné děti trpí po celý život (psychologická studie)
Když matka opakovaně žádá o interrupci a z nějakého důvodu jí v tom není vyhověno, narodí se jí nechtěné dítě. Takové dítě ve své rodině není vítané a často je považováno za překážku a přítěž. I když rodiče svého potomka materiálně zabezpečují a plní všechny povinnosti s výchovou spojené, dítě citově strádá. Jak se liší nechtěné děti od chtěných, jak si oproti nim vedou a jaké nepříjemnosti jim přetrvají do dospělosti? Nejen na tyto otázky odpovídá studie známých českých autorů Dytrycha a Matějčka, kteří sledovali vývoj 220 dětí po dobu 35 let. Její výsledky možná nejsou až tak překvapující, ale jejich naprostá určitost a konkrétnost zcela jistě stojí za povšimnutí.
Umění aktivně naslouchat
Říká se, že člověk nejraději poslouchá sám sebe. Když vedeme rozhovor s kamarádem, který nám zaujatě vypráví zážitek z výletu, často ho posloucháme jen tak na půl a zbylou energii věnujeme přemýšlením nad tím, co všechno mu ještě musíme sdělit my. Aktivní naslouchání je především o tom naučit se pohlížet na věci z perspektivy druhého, přemýšlet nad tím, co říká, a ve výsledku opravdu pochopit význam sdělení. Aktivní naslouchání nemůžeme uplatnit jako komunikační techniku, protože by v takovém případě převažovala přetvářka a celá komunikace by ztrácela efektivitu. Je důležité získat správný postoj ke komunikaci (orientovaný na druhého), naučit se na chvíli odložit vlastní myšlenky a opravdu se soustředit.
