Techniky a metody
10 způsobů, jak budovat psychickou odolnost
Resilience, tedy odolnost vůči stresu a schopnost vypořádávat se s nepříznivými podmínkami, je jedno z populárních psychologických témat, jelikož má velký přesah i do každodenního osobního a pracovního života. Člověk s vysokou mírou resilience je více houževnatý a snadněji překonává překážky, má menší potíže se zvládáním stresu a nevzdává se snadno. Resilience není vrozenou charakteristikou (přestože jisté genetické dispozice bychom zřejmě najít mohli), spíše se mění v průběhu života podle toho, s jakými situacemi se setkáváme a co nám přinášejí. Každý může na své odolnosti aktivně pracovat. Americká psychologická asociace (APA) přinesla následujících 10 způsobů, kterými člověk může vyšší resilienci vybudovat.
Teorie duševní pohody: Jak dojít ke štěstí a naplněnému životu?
Teorii duševní pohody formuloval americký psycholog Martin Seligman ve své knize Vzkvétání, která vyšla v roce 2014. Podle něj se duševní pohoda skládá z pěti prvků. Každý z nich je definovatelný a měřitelný a jsou si rovnocenné, takže žádný nemá na duševní pohodu větší vliv než ty ostatní. Každý sám o sobě představuje hodnotný cíl, o který lidé v průběhu svého života usilují. Pokud chcete dosáhnout stavu, který můžeme nazvat jako optimální prospívání – můžeme možná říci i štěstí – je určitě užitečné se zamyslet právě nad těmito oblastmi života.
Nemůžu spát: Osvědčené tipy, jak usnout
Potřebujete se vyspat, protože vás čeká náročný a důležitý den. Jenže už několik hodin ležíte v posteli a díváte se do tmy. V hlavě se honí spoustu myšlenek a tělo vůbec není unavené, spíš naopak. Zkoušíte zavřít oči a převalit se, myslet na něco hezkého. Někdy to funguje, jindy vůbec. Jak si v takové situaci pomoct?
Motivace: Když nedokážeme ani vstát z postele
Motivace je vnitřní stav, který aktivuje a usměrňuje naše chování. Dává nám ten správný směr a sílu, kterou potřebujeme, abychom překonali překážky na cestě k cíli. Když jsme dostatečně motivováni, dokážeme naplno využít své schopnosti a dovednosti a prožíváme jistý druh uspokojení, který s sebou přináší činnost sama. Když máme motivace naopak málo, nic se pořádně nedaří a všechno nám trvá mnohem déle. Je snadné se motivovat k takové činnosti, která nás baví a není příliš náročná, například dívání se na film, čtení zábavné literatury, ostatně i „flákání se“ je druh činnosti. A je těžké najít motivaci pro nepříjemné činnosti, jako je uklízení, vyřešení konfliktu s blízkou osobou, učení se apod.…
Umění aktivně naslouchat
Říká se, že člověk nejraději poslouchá sám sebe. Když vedeme rozhovor s kamarádem, který nám zaujatě vypráví zážitek z výletu, často ho posloucháme jen tak na půl a zbylou energii věnujeme přemýšlením nad tím, co všechno mu ještě musíme sdělit my. Aktivní naslouchání je především o tom naučit se pohlížet na věci z perspektivy druhého, přemýšlet nad tím, co říká, a ve výsledku opravdu pochopit význam sdělení. Aktivní naslouchání nemůžeme uplatnit jako komunikační techniku, protože by v takovém případě převažovala přetvářka a celá komunikace by ztrácela efektivitu. Je důležité získat správný postoj ke komunikaci (orientovaný na druhého), naučit se na chvíli odložit vlastní myšlenky a opravdu se soustředit.
Progresivní svalová relaxace (Jacobson)
Americký psychiatr E. Jacobson na počátku 20. století prokázal úzký vztah mezi svalovou tenzí a různými psychickými i fyzickými obtížemi. V roce 1921, po dvacetiletém výzkumu, publikoval své výsledky v knize s názvem Progresivní relaxace. Dnes je jeho metoda jednou z nejpoužívanějších, hlavně díky své jednoduchosti a časové nenáročnosti. Oproti jiným relaxačním metodám je tato vhodná také pro lidi, kteří mají problém s koncentrací mysli, a když se pokouší relaxovat za nehybného stavu, obvykle se neuvolní nebo usnou. Zde se totiž aktivně pracuje se svaly – vědomě se střídají stavy napětí a naprostého uvolnění, takže je snadnější udržet své myšlenky na uzdě. Postupně se procvičují všechny svalové skupiny a člověk si navodí…
Tři principy pro posílení dobré nálady
Zdá se, že někteří lidé mají pořád dobrou náladu a jiní zase neustále strádají. Dobrá nálada je však jednou z věcí, kterou lze snadno ovlivnit. Tímto tématem se zabývá hlavně obor pozitivní psychologie, který nám přináší spoustu prakticky využitelných, zajímavých poznatků. Jeden takový poznatek vyplývá ze studie psychologa A. Watsona, který v roce 2002 naznačil, jak můžeme systematicky ovlivňovat náladu a povzbuzovat tak kladnou afektivitu. A. Watson uvedl 3 nejdůležitější principy, které nám v tom mohou pomoci. Zde jsou:
