Jediný člověk, kterého musíme následovat…

Existuje typ lidí, kteří mají, jak se tak říká, „patent na moudrost“. Všechno vědí, mají ve všem jasno a tváří se, že jejich světonázor je ten jediný správný. Jejich styl života, se kterým jsou nadmíru spokojeni (nebo se tak alespoň tváří) inspiruje tisíce nebo snad i miliony lidí. Inspirovaní lidé se jim snaží podobat, načerpat něco z jejich moudrosti a dojít vlastního poznání skrze to jejich. A zde je nejčastější kámen úrazu, kdy se z pouze inspirovaného jedince stává následovník, jehož identita se pomalu rozpouští ve prospěch někoho jiného.

Nikdo nemůže soudit, čí myšlenky či názory jsou správné. Odpověď na tuto otázku ani neexistuje, muselo by to být nějaké podivné tvrzení typu „mají pravdu všichni a zároveň nikdo“. A to proto, že každý žijeme ve svém vlastním, individuálním světě, který jsme si sami vytvořili. Neexistuje perfektní doporučení, co dělat, jak se chovat, jak myslet. Nikdo vám nemůže tvrdit, že něco funguje na 100%, ať už se jedná o zázračný přípravek, talisman pro štěstí nebo třeba meditační metodu. Dokonce i vědecky potvrzené a časem prozkoušené teorie mají mnoho skulin. Je to dobře, protože kdyby to tak nebylo, kdybychom mohli něco vědět na 100%, nebyl by zde už žádný prostor pro další vývoj.

Je v pořádku číst knihy, články, nebo sledovat videa lidí, kteří jsou ve svém vývoji o kus dál a jejich zkušenosti mohou inspirovat a pomáhat. Ale je velmi důležité si uvědomit, že jejich zkušenosti mají význam zejména v jejich životě a k tomu, abychom se ve svém rozvoji dostali někam dál, musíme si vytvořit zkušenosti vlastní. Pokud člověk staví na poznání, které nevychází čistě z jeho hlavy, snadno se dostane do slepé uličky a brzy nebude vědět, kam dál, protože mu bude něco velmi zásadního chybět.

Nejdůležitější ze všeho je vyzkoušet si věci na vlastní kůži. Získat své vlastní poznatky a zkušenosti. Vnímat svět kolem sebe a přemýšlet o věcech, které se v něm skutečně vyskytují. Uvažovat o tom, co vidíme, slyšíme a cítíme ne na internetu, ale venku. A dávat je do souvislostí se svým vlastním vnitřními světem, který je jedinečný.

Z tohoto hlediska pak není dobré slepě sledovat jakoukoliv odnož náboženství nebo duchovního směru. Právě tam je tento rozpor mezi vlastní a cizí zkušeností vidět nejlépe. K tomu, abychom dospěli ke skutečné víře, která nás bude naplňovat pocitem jistoty, blaženosti a štěstí, musíme si vytvořit filosofii vlastní, založenou na našich prožitcích a aplikovatelnou do našeho individuálního života. Všechno, co nevychází z nás samých, je nám na hony vzdálené, i kdybychom uměli odříkat zpaměti všechny moudré knihy světa.

O autorce

arienn.cz
photo credit: Little Guide via photopin (license)