• Jak se dělá věda v psychologii?

    Když někomu řeknu, že chci kromě práce s klienty také na Ph.D. a v budoucnu působit ve vědě, občas se setkám s reakcí typu „ale ty jsi přece psycholog“ nebo „jak jako ve vědě?“ Vždycky jsem si myslela, že skutečnost, že je psychologie vědou, je naprosto obecně přijímána (což stále doufám, že je, alespoň v mé a mladší generaci), a tohle téma mě tedy nebude potkávat tak často. Protože je však opak pravdou, rozhodla jsem se sepsat tento článek, abych trochu přiblížila, o čem vlastně psychologická věda je a jak se dělá.

  • Konfirmační zkreslení (Proč žijeme ve svých bublinách)

    Termín konfirmační zkreslení je hojně využíván zejména v sociální psychologii a kognitivních vědách. Označuje přirozenou tendenci člověka upřednostňovat takové informace, interpretace či vzpomínky, které podporují jeho světonázor, a znevažovat ty, které jsou s jeho světonázorem naopak v rozporu. Přestože máme všichni pocit, že naše argumenty vycházejí z objektivních příkladů, dat a věrohodných zkušeností, v realitě je tomu většinou naopak: Protichůdná fakta bereme méně na vědomí a utvrzujeme se tak v našem zkresleném a zcela subjektivním názoru.

  • Využití virtuální reality v psychologii

    Virtuální realita je bezpochyby jednou z nejzajímavějších technologických příležitostí moderní doby. V současnosti se využívá nejen v herním průmyslu, ale také například ve sportu, medicíně, vzdělávání či módě. Pozadu samozřejmě nezůstává ani psychologický výzkum, který prozatím spatřuje benefity a potenciál VR zejména v oblastech tréninku a rozvoje interpersonálních dovedností, klinické diagnostice a terapii. 

  • 10 způsobů, jak budovat psychickou odolnost

    Resilience, tedy odolnost vůči stresu a schopnost vypořádávat se s nepříznivými podmínkami, je jedno z populárních psychologických témat, jelikož má velký přesah i do každodenního osobního a pracovního života. Člověk s vysokou mírou resilience je více houževnatý a snadněji překonává překážky, má menší potíže se zvládáním stresu a nevzdává se snadno. Resilience není vrozenou charakteristikou (přestože jisté genetické dispozice bychom zřejmě najít mohli), spíše se mění v průběhu života podle toho, s jakými situacemi se setkáváme a co nám přinášejí. Každý může na své odolnosti aktivně pracovat. Americká psychologická asociace (APA) přinesla následujících 10 způsobů, kterými člověk může vyšší resilienci vybudovat.

  • Projevování osobnostních rysů při konzumaci alkoholu

    Abstrakt: Lidé se snaží, aby byli ostatními vnímáni pozitivně a přesně. Proto v sociálním prostředí používají takové prostředky, které jim k dosažení tohoto cíle pomohou. V tomto článku výzkumníci zkoumají, zda konzumace alkoholu přesnějšímu a pozitivnějšímu vnímání napomáhá, či mu naopak škodí. Výzkumu se zúčastnilo celkem 720 participantů. Byla podpořena hypotéza, že alkohol (v porovnání s placebem nebo nealkoholickým nápojem) skutečně zvyšuje pozitivní mínění pozorovatelů, avšak jejich závěry nejsou přesnější.

  • Krize tradiční rodiny?

    Poslední dobou se často mluví o „krizi tradiční rodiny“ a to zejména v souvislosti s výchovou dětí. Žijeme v době, kdy je velmi vysoká míra rozvodovosti, soudržnost rodiny je v ohrožení a není neobvyklé, že jsou děti vychovávány pouze jedním rodičem nebo střídavou péčí. Je to ale opravdu pouze fenomén moderní doby? Tento článek nabízí trochu jiný pohled na věc. „Tradiční rodina“ totiž může být jen idealistickým konstruktem, který ve většinové společnosti nikdy neexistoval.

  • Teorie duševní pohody: Jak dojít ke štěstí a naplněnému životu?

    Teorii duševní pohody formuloval americký psycholog Martin Seligman ve své knize Vzkvétání, která vyšla v roce 2014. Podle něj se duševní pohoda skládá z pěti prvků. Každý z nich je definovatelný a měřitelný a jsou si rovnocenné, takže žádný nemá na duševní pohodu větší vliv než ty ostatní. Každý sám o sobě představuje hodnotný cíl, o který lidé v průběhu svého života usilují. Pokud chcete dosáhnout stavu, který můžeme nazvat jako optimální prospívání – můžeme možná říci i štěstí – je určitě užitečné se zamyslet právě nad těmito oblastmi života.  

  • Proč mají někteří lidé pocit, jako by pocházeli z jiného světa

    Někteří lidé zažívají zvláštní pocit, jako by nepocházeli z tohoto světa. Cítí sounáležitost spíše s něčím nadpozemským, éterickým. Jako by vznikli rovnou z paprsků slunce, ze vzduchu, z lásky. To ostatně není tak daleko od pravdy, avšak proč tedy tento pocit nemají i ostatní? A proč ho nikdo nechápe? Někdy je příjemný, dává zvláštní pocit výjimečnosti, jindy s sebou přináší osamělost a stesk po skutečném domově. Čím je způsobený? Možná, že ani tak moc nadpřirozený není, možná má nějakou skutečnou příčinu. Zde jsou uvedeny příčiny rovnou tři. Ale pozor, neexistují samostatně, ale jsou součástí jednoho celku. Mají ve své podstatě ten stejný základ. Jsou tedy rozděleny pouze pro lepší přehlednost a snadnější pochopení.…

  • K čemu je dobré číst dětem tradiční pohádky?

    Pohádky jsou tu už od nepaměti a děti je zbožňují. A nejen ony. Je dobře, že se vedle moderních pohádek vyhovujících dnešním dětem stále vydávají knížky se starými pohádkami s velkou tradicí, i když už je pohádkový svět v mnoha případech velmi odlišný od toho našeho. Všechny pohádky mají několik věcí společných. Především zde dobro vždy vítězí nad zlem. A to je právě jedna z věcí, díky kterým jsou tak cenné. Děti se skrze ně dostávají do magického světa plného dobrodružství a neuvěřitelných příběhů a přitom tuší, že to dopadne dobře – hlavní hrdina přece nemůže na konci zklamat. Mají tu prostor pro fantazii, která je v dětském věku (hlavně…

  • Nemůžu spát: Osvědčené tipy, jak usnout

    Potřebujete se vyspat, protože vás čeká náročný a důležitý den. Jenže už několik hodin ležíte v posteli a díváte se do tmy. V hlavě se honí spoustu myšlenek a tělo vůbec není unavené, spíš naopak. Zkoušíte zavřít oči a převalit se, myslet na něco hezkého. Někdy to funguje, jindy vůbec. Jak si v takové situaci pomoct?