Využití virtuální reality v psychologii

Virtuální realita je bezpochyby jednou z nejzajímavějších technologických příležitostí moderní doby. V současnosti se využívá nejen v herním průmyslu, ale také například ve sportu, medicíně, vzdělávání či módě. Pozadu samozřejmě nezůstává ani psychologický výzkum, který prozatím spatřuje benefity a potenciál VR zejména v oblastech tréninku a rozvoje interpersonálních dovedností, klinické diagnostice a terapii. 

Trénink a rozvoj interpersonálních dovedností, vzdělávání 

Virtuální realita aktivuje naší motorickou kůru a senzorický systém způsobem, který je velmi podobný reálnému zážitku. Fyziologické a emoční reakce se tedy oproti skutečnému světu zase tolik neliší. Pokud věci bezprostředně prožíváme místo toho, aby nám byly pouze pasivně zprostředkovány (například prostřednictvím filmu či přednášky), mnohem lépe si je zapamatujeme. Proto má virtuální realita velký edukativní potenciál. Navíc se díky ní mohou výukové bloky doplnit o další multimediální obsah, nejrůznější vzdělávací hry, či případně i o virtuálního trenéra, který může pomáhat při výuce specifických dovedností. 

Předpokládá se, že výukové prostředí virtuální reality bude (alespoň zpočátku) kvůli novým funkcím a zážitkům atraktivnější než prostředí reálné, a to jak u dětí, tak i dospělých. Vliv na motivaci by byl obrovský. Jistě si dovedete představit, o kolik zábavnější by byla povinná pracovní školení nebo přednášky. Vzdělávací kontext by navíc mohl být uzpůsobený individuálním potřebám žáků a studentů. 

Velké popularitě se již nyní těší programy pro trénink interpersonálních dovedností. Ty budou užitečné například v pracovní psychologii (namátkou komunikace, řešení konfliktů na pracovišti, vyjednávání, rozvoj kompetencí), ale jistě se budou těšit oblibě i při nácviku sociálních dovedností u osob se sníženou sociabilitou (poruchy autistického spektra, sociální fobie). 

 

Zprostředkování jinak nedostupných zážitků a zkušeností 

Prostřednictvím virtuální reality je možné prožít takové zážitky a zkušenosti, které by jinak byly zcela nedostupné. Skrze zprostředkování světa jiných lidí bude moci odborná i laická veřejnost lépe pochopit například to, jak se žije lidem s duševním onemocněním či menšinám, jelikož VR věrně nasimuluje situace, do kterých se běžně dostávají. Tato zkušenost by pak mohla v budoucnu napomoci komplexnějšímu nazírání na svět okolo nás a na konkrétní příběhy lidí, kteří jsou jeho součástí. Nemusí se však jednat jen o druhé, ve virtuální realitě se člověk může prostřednictvím simulace setkat se sebou samým a získat tak vnější náhled na své chování a vzezření.

 

VR jako terapeutický nástroj

Již před 25 lety výzkumnice Barbara Rothbaum se svými kolegy nastínila, jakým způsobem může virtuální realita skrze expoziční terapii pomoci při překonávání strachu z výšek. Expoziční terapie je součástí behaviorální léčby úzkostných poruch. Klient je postupně a v bezpečném terapeutickém prostředí vystavován situacím, ze kterých má obavy, a učí se s prožívanými tělesnými i duševními vjemy pracovat. Tento přístup je efektivní například při léčbě fóbií, depresí či post-traumatických stresových poruch, jelikož pracuje se zvládáním stresových reakcí a pomáhá upevňovat copingové strategie (tedy způsoby zvládání těchto reakcí). Virtuální realita umožňuje pacientům setkávat se s předmětem svého strachu v bezpečném a kontrolovaném prostředí, navíc může nasimulovat i takové případy, se kterými by se pacient v reálném světě nemohl setkat (nebo by to bylo příliš nebezpečné). 

Expoziční terapie ve virtuální realitě (zkráceně VRET) se například ukázala jako velmi efektivní při léčbě post-traumatické stresové poruchy u vojáků vracejících se z válečných oblastí. VR je navíc, nejen v tomto případě, užitečná i při léčbě fantomové bolesti (bolest končetiny, o kterou člověk přišel).

Další příklady využití VR v oblasti zdraví: 

  • Zvládání bolesti 
  • Fóbie a post-traumatická stresová porucha
  • Stress management 
  • Závislosti (například drogy a alkohol)
  • Rehabilitace: fyzická, kognitivní, zraková
  • Poruchy autistického spektra 
  • Poruchy pozornosti 
  • Kognitivní trénink 
  • Poruchy nálad 
  • Poruchy řečových dovedností 
  • Péče o seniory

 

VR jako experimentální psychologická laboratoř

Experiment je nejuznávanější metodou psychologického výzkumu. V mnoha oblastech se však provádět nemůže, ať už z praktických, etických či jiných důvodů. Virtuální laboratoř má prozatím velký potenciál hlavně v tématech kognitivní psychologie (vnímání, pozornost, paměť atp.), zcela jistě se časem objeví další nápady, jak ji využit i ke zkoumání dalších specifik lidského chování a prožívání. 

 

TedTalk: Může virtuální realita změnit vaši mysl? (v angličtině)


arienn.cz

Reference: 

Foreman, N. (2009). Virtual Reality in Psychology. Themes in science and Technology Education, 225-252. 

Rothbaum, B. et al. (1995). Effectiveness of Computer-Generated (Virtual Reality) Graded Exposure in the Treatment of Acrophobia. American Psychiatry, 152 (4).

Weir, K. (2018). Virtual reality expands its reach. American psychological association, 49 (2). https://www.apa.org/monitor/2018/02/virtual-reality

Wilson, Ch., Soranzo, A. (2015). The Use of Virtual Reality in Psychology: A Case Study in Visual Perception, Computational and Mathematical Methods in Medicine, 151702.


 

 

 

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.