Konfirmační zkreslení (Proč žijeme ve svých bublinách)

Termín konfirmační zkreslení je hojně využíván zejména v sociální psychologii a kognitivních vědách. Označuje přirozenou tendenci člověka upřednostňovat takové informace, interpretace či vzpomínky, které podporují jeho světonázor a znevažovat ty, které jsou s jeho světonázorem naopak v rozporu. Přestože máme všichni pocit, že naše argumenty vycházejí z objektivních příkladů, dat a věrohodných zkušeností, v realitě je tomu většinou naopak: Protichůdná fakta bereme méně na vědomí a utvrzujeme se tak v našem zkresleném a zcela subjektivním názoru.

 

To, jak konfirmační zkreslení funguje, se dá velmi dobře ilustrovat na příkladech nejrůznějších názorových a ideových rozepří, které jsou v dnešní době díky snadné dostupnosti informací snad na každém kroku. Vezměme si třeba současnou diskusi o právu žen podstoupit interrupci a představme si, že dvě kamarádky s protichůdným názorem (říkejme jim třeba Mirka a Terka) narazí na tomto webu na článek o nechtěných dětech a komplikacích, kterým musí v životě čelit. Mirka, která je proti zákazu interrupcí, článek použije jako svůj hlavní argument: když je interrupce zamítnuta a narodí se nechtěné dítě, trpí tím celý rodinný systém, a takové děti mají méně kvalitní život. Terka nad Mirčiným vyjádřením kroutí hlavou a namítá, že kvalita života nelze tak snadno měřit a navíc to přece neznamená, že pokud má člověk v životě nějaké komplikace, neměl by mít vůbec právo na svou existenci – jsou to naopak právě ty těžkosti, které dávají našemu životu smysl. Jedna se snaží mluvit o právech žen a druhá o právech nenarozených dětí. Obě dvě stejný výzkum interpretují způsobem, který je blízký jejich subjektivním názorům a podporuje tak jejich vlastní představu o světě. Výzkum je přitom sám o sobě pouze popisný, prezentuje pozorované skutečnosti bez snahy přiklonit se k jednomu či druhému stanovisku.

 

Na dalším příkladu si můžeme ukázat i to, jakým způsobem konfirmační zkreslení ovlivňuje naše vzpomínky. Jakub a Pavla se před dvěma lety bavili na akci s kamarády o legalizaci marihuany. Jakub, který je zásadně proti, si vzpomene na svého kamaráda, který pod vlivem stejné drogy používal při diskuzi naprosto hloupé argumenty, přestože je to jinak chytrý kluk. Celá akce pro něj byla trochu nepříjemná, protože ho mrzelo, že se kvůli tomu nemohli bavit normálním způsobem. Pavla si ale na tohoto kamaráda vůbec nevzpomene, místo toho si myslí, že tenkrát vedli velmi podnětný rozhovor o lékařském a rekreačním užívání. Vzpomene si také, že si pouštěli autentické video muže s Parkinsonovou chorobou, kterému jeden joint neuvěřitelným způsobem pomohl ke zklidnění těla.

 

Zcela jistě bychom mohli najít ještě celou řadu dalších příkladů: Statistiky omílané v souvislosti s Black rights movement, prezidentské volby v USA, současná pandemie a s ní související nařízení, ekologické problémy, feminismus, rasismus, problematika imigrace. Konfirmační zkreslení se nejlépe ukazuje na velkých, ožehavých tématech, je však v našem myšlení přítomné prakticky neustále. Ať už si vybíráme školu, jídlo v restauraci nebo se rozhodujeme, kam půjdeme na výlet. Pro svá rozhodnutí používáme hlavně takové argumenty, které nezpochybňují náš subjektivní světonázor.

 

Konfirmačního zkreslení hojně využívají i sociální média, aby přitáhla naši pozornost na co možná nejdelší dobu. Není žádným tajemstvím, že například Facebook nám na úvodní stránce přednostně zobrazuje takové příspěvky, které podporují naše dosavadní názory (a tím pádem je vidíme raději). Tímto způsobem se prohlubuje naše sociální bublina a získáváme pocit, že náš názor je obecně daleko rozšířenější, než tomu je ve skutečnosti. Tento fenomén je dnes hodně diskutován, protože má velký dopad na celou společnost, která je čím dál více rozpolcená.

 

Ačkoliv se může takové uvažování zdát jako problematické, v běžném životě plní spíše ochrannou funkci. Pomáhá nám lépe se orientovat, rychleji se rozhodovat a udržet integritu vlastního já (představte si ten pocit zmatku, pokud byste každou chvíli museli reflektovat všechny své názory a zkušenosti tak, aby odpovídaly objektivním datům). Určitě však není na škodu se občas zastavit a zkusit si uvědomit, jakým směrem nás zrovna ovlivňuje – nejlépe předtím, než něco napíšeme například do internetové diskuze 🙂 Stejně tak můžeme s touto znalostí lépe pochopit ostatní a být tak tolerantnější k jejich argumentům.


arienn.cz

Reference:

Pohl, R. (2012). Cognitive IllusionsA Handbook on Fallacies and Biases in Thinking, Judgement and Memory (Chapter 4: Confirmation Bias). New York: Psychology Press.

Nickerson, R. (1998). Confirmation Bias: A Ubiquitous Phenomenon in Many Guises. Review of General Psychology, 2 (2), 175-220. 

Klaymen, J. (1995). Varieties of Confirmation Bias. Psychology of learning and Motivation, 31, 385 – 418. 


 

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.