Osobní rozvoj

  • 10 způsobů, jak budovat psychickou odolnost

    Resilience, tedy odolnost vůči stresu a schopnost vypořádávat se s nepříznivými podmínkami, je jedno z populárních psychologických témat, jelikož má velký přesah i do každodenního osobního a pracovního života. Člověk s vysokou mírou resilience je více houževnatý a snadněji překonává překážky, má menší potíže se zvládáním stresu a nevzdává se snadno. Resilience není vrozenou charakteristikou (přestože jisté genetické dispozice bychom zřejmě najít mohli), spíše se mění v průběhu života podle toho, s jakými situacemi se setkáváme a co nám přinášejí. Každý může na své odolnosti aktivně pracovat. Americká psychologická asociace (APA) přinesla následujících 10 způsobů, kterými člověk může vyšší resilienci vybudovat.

  • Teorie duševní pohody: Jak dojít ke štěstí a naplněnému životu?

    Teorii duševní pohody formuloval americký psycholog Martin Seligman ve své knize Vzkvétání, která vyšla v roce 2014. Podle něj se duševní pohoda skládá z pěti prvků. Každý z nich je definovatelný a měřitelný a jsou si rovnocenné, takže žádný nemá na duševní pohodu větší vliv než ty ostatní. Každý sám o sobě představuje hodnotný cíl, o který lidé v průběhu svého života usilují. Pokud chcete dosáhnout stavu, který můžeme nazvat jako optimální prospívání – můžeme možná říci i štěstí – je určitě užitečné se zamyslet právě nad těmito oblastmi života.  

  • Co dělat v těžkých životních situacích

    Každý se někdy ocitne v opravdu tíživé životní situaci. Ať už je zapříčiněná čímkoliv, symptomy jsou si velmi podobné. Pocit, že nejbližší budoucnost je jen a jen černá. Nechuť k životu, narůstající deprese. Život nám ale přináší jen ty věci, které můžeme zvládnout, ať už jsou jakkoliv těžké. Člověk v sobě může najít velké rezervy energie, o kterých dřív neměl ani tušení. Možná, že v tu nejhorší chvíli se objevují samé špatné myšlenky a nějaké smysluplné řešení je v nedohlednu. Ale s odstupem času se překonané minulé problémy jeví jako velké životní zkušenosti, ze kterých můžeme čerpat další sílu. Jde tedy jen o to, překlenout to děsivé období a počkat, až špatné věci…

  • Motivace: Když nedokážeme ani vstát z postele

    Motivace je vnitřní stav, který aktivuje a usměrňuje naše chování. Dává nám ten správný směr a sílu, kterou potřebujeme, abychom překonali překážky na cestě k cíli. Když jsme dostatečně motivováni, dokážeme naplno využít své schopnosti a dovednosti a prožíváme jistý druh uspokojení, který s sebou přináší činnost sama. Když máme motivace naopak málo, nic se pořádně nedaří a všechno nám trvá mnohem déle. Je snadné se motivovat k takové činnosti, která nás baví a není příliš náročná, například dívání se na film, čtení zábavné literatury, ostatně i „flákání se“ je druh činnosti. A je těžké najít motivaci pro nepříjemné činnosti, jako je uklízení, vyřešení konfliktu s blízkou osobou, učení se apod.…

  • Nebojte se aktivně vytvářet svět kolem sebe

    Jak by asi vypadal svět, ve kterém by všichni lidé dělali to, po čem skutečně touží? Kde by už děti byly vedeny k tomu, aby následovaly své srdce a nebály se realizovat své sny? Po ulicích by chodily vyrovnané a usměvavé osobnosti, které by se každý den těšily do práce. Všude kolem by se vznášel opar radosti a štěstí. Žili bychom více v přítomnosti, nebáli se budoucností a netrápili se minulostí. Představa takového světa je krásná a povznášející. A co víc – není až tolik nerealizovatelná. Samozřejmě, teď je situace tolik odlišná… Ale změnit se může. Chce to jen velkou dávku odvahy a víry.

  • Život začíná za hranicí vaší komfortní zóny (opět)

    Všude na internetu se v jeden čas objevovalo (a možná stále ještě objevuje) velmi populární motto „život začíná za hranicí vaší komfortní zóny“. Většinou bývalo ještě doplněné fotkou mladého člověka, který stojí na hraně vysokého útesu. Jenže co vlastně komfortní zóna znamená? A co je myšleno tím, že život začíná? Jako by lidé, kteří mají rádi své pohodlí a svůj klid, nemohli naplno žit. Je snadné takové věci sdílet a přivlastnit si jejich význam jako svou osobní mantru. Jenže bez skutečného a upřímného zamyšlení se nad skutečným poselstvím je to úplně k ničemu. A komentáře lidí k takovým výrokům jsou toho nejlepším důkazem. Proč?

  • Nebezpečí potlačování negativních myšlenek

    Poslední dobou se objevuje stále více lidí, kteří se snaží myslet pozitivně a pouštět si do života jen to dobré a prospěšné. Je pravda, že co člověk do světa vysílá, to se mu také vrací. Tuhle poučku lidé znají už od pradávných dob, dokládají to i známá rčení a pořekadla (všichni známe to s lesem). Jenže stejně jako s většinou věcí, i s pozitivním myšlením se to nesmí úplně přehánět.

  • Tři principy pro posílení dobré nálady

    Zdá se, že někteří lidé mají pořád dobrou náladu a jiní zase neustále strádají. Dobrá nálada je však jednou z věcí, kterou lze snadno ovlivnit. Tímto tématem se zabývá hlavně obor pozitivní psychologie, který nám přináší spoustu prakticky využitelných, zajímavých poznatků. Jeden takový poznatek vyplývá ze studie psychologa A. Watsona, který v roce 2002 naznačil, jak můžeme systematicky ovlivňovat náladu a povzbuzovat tak kladnou afektivitu. A. Watson uvedl 3 nejdůležitější principy, které nám v tom mohou pomoci. Zde jsou:

  • Jak můžeme změnit svou životní mapu?

      V průběhu života si každý z nás tvoří svou jedinečnou životní mapu. Vždy, když něco prožijeme nebo když dospějeme k nějakému osobnímu poznání, naše mapa se trochu pozmění. Je výsledkem všech našich zkušeností a předpokladů, které nám shrnují, jaký svět vlastně je a co od něj můžeme očekávat. Velmi nám pomáhá se orientovat a činit všechna naše rozhodnutí. Způsob, jakým přemýšlíme a to, co děláme, je vždy v souladu s naší životní mapou. Můžeme to snadno pozorovat na druhých lidech. Stačí se zaposlouchat do toho, co říkají, a zamyslet se nad původem jejich myšlenky. Jaké zkušenosti či názory ovlivnily jejich slova? Do našich map se zapisují dobré i špatné věci…