Konfirmační zkreslení (Proč žijeme ve svých bublinách)

Termín konfirmační zkreslení je hojně využíván zejména v sociální psychologii a kognitivních vědách. Označuje přirozenou tendenci člověka upřednostňovat takové informace, interpretace či vzpomínky, které podporují jeho světonázor a znevažovat ty, které jsou s jeho světonázorem naopak v rozporu. Přestože máme všichni pocit, že naše argumenty vycházejí z objektivních příkladů, dat a věrohodných zkušeností, v realitě je tomu většinou naopak: Protichůdná fakta bereme méně na vědomí a utvrzujeme se tak v našem zkresleném a zcela subjektivním názoru.

Teorie duševní pohody: Jak dojít ke štěstí a naplněnému životu?

Teorii duševní pohody formuloval americký psycholog Martin Seligman ve své knize Vzkvétání, která vyšla v roce 2014. Podle něj se duševní pohoda skládá z pěti prvků. Každý z nich je definovatelný a měřitelný a jsou si rovnocenné, takže žádný nemá na duševní pohodu větší vliv než ty ostatní. Každý sám o sobě představuje hodnotný cíl, o který lidé v průběhu svého života usilují. Pokud chcete dosáhnout stavu, který můžeme nazvat jako optimální prospívání – můžeme možná říci i štěstí – je určitě užitečné se zamyslet právě nad těmito oblastmi života.  

K čemu je dobré číst dětem tradiční pohádky?

Pohádky jsou tu už od nepaměti a děti je zbožňují. A nejen ony. Je krásné, že se stále vydávají nové knížky se starými pohádkami s velkou tradicí, když doba už dávno pokročila a pohádkový svět je v mnoha případech velmi odlišný od toho našeho. Všechny pohádky mají několik věcí společných. Především zde dobro vždy vítězí nad zlem. A to je právě jedna z věcí, díky kterým jsou tak cenné. Děti se skrze ně dostávají do magického světa plného dobrodružství a neuvěřitelných příběhů a přitom tuší, že to dopadne dobře – hlavní hrdina přece nemůže na konci zklamat. Mají tu prostor pro fantazii, která je v dětském věku (hlavně do sedmi let) velice rozvinutá. Nemají problém s personifikací zvířat nebo předmětů a to jim dává větší prostor pro sny a představy. Navíc nejen, že pohádky pomáhají rozvíjet jejich tvořivé myšlení, ale zároveň jim i umožňují řešit klíčová témata, která jsou nezbytnou součástí jejich vývoje.

Motivace: Když nedokážeme ani vstát z postele

Motivace je vnitřní stav, který aktivuje a usměrňuje naše chování. Dává nám ten správný směr a sílu, kterou potřebujeme, abychom překonali překážky na cestě k cíli. Když jsme dostatečně motivováni, dokážeme naplno využít své schopnosti a dovednosti a prožíváme jistý druh uspokojení, který s sebou přináší činnost sama. Když máme motivace naopak málo, nic se pořádně nedaří a všechno nám trvá mnohem déle. Je snadné se motivovat k takové činnosti, která nás baví a není příliš náročná, například dívání se na film, čtení zábavné literatury, ostatně i “flákání se” je druh činnosti. A je těžké najít motivaci pro nepříjemné činnosti, jako je uklízení, vyřešení konfliktu s blízkou osobou, učení se apod. Avšak pro každého je někdy těžké najít sílu i k tomu, co je vlastně příjemné a prospěšné. Někdy je téměř nadlidským úkolem vstát v sobotu ráno z postele, udělat si něco k snídani a začít žít svůj nový den. Lenost v kombinaci s vyhřátou postelí zvítězí a někdy po poledni (nebo dokonce k večeru) se člověk škrábe ven, celý rozlámaný a s náladou pod bodem mrazu. A pak se zbytek dne plahočí po bytě, neví, co má dělat, a jeho sebedůvěra a nadšení je ta tam.

Nádherná hudba Stevena Halperna pro klid v duši

Steven Halpern je jeden ze skladatelů, který opustil svou zaběhnutou hudební dráhu a začal se zabývat účinky hudby na lidskou psychiku a zdraví. Jeho první debut byl vydán v roce 1975 a pomohl vytvořit nový žánr tehdejší instrumentální hudby. Ve své práci kombinuje starověké hudební léčitelské tradice s poznatky kvantové biologie a východní medicíny založené na práci s energií. Jeho hudba je vhodná pro relaxaci, zmírňuje stres, uvádí mysl do klidného stavu a má velký terapeutický účinek.

Umění aktivně naslouchat

Říká se, že člověk nejraději poslouchá sám sebe. Když vedeme rozhovor s kamarádem, který nám zaujatě vypráví zážitek z výletu, často ho posloucháme jen tak na půl a zbylou energii věnujeme přemýšlením nad tím, co všechno mu ještě musíme sdělit my. Aktivní naslouchání je především o tom naučit se pohlížet na věci z perspektivy druhého, přemýšlet nad tím, co říká, a ve výsledku opravdu pochopit význam sdělení. Aktivní naslouchání nemůžeme uplatnit jako komunikační techniku, protože by v takovém případě převažovala přetvářka a celá komunikace by ztrácela efektivitu. Je důležité získat správný postoj ke komunikaci (orientovaný na druhého), naučit se na chvíli odložit vlastní myšlenky a opravdu se soustředit.

Život začíná za hranicí vaší komfortní zóny (opět)

Všude na internetu se v jeden čas objevovalo (a možná stále ještě objevuje) velmi populární motto “život začíná za hranicí vaší komfortní zóny”. Většinou bývalo ještě doplněné fotkou mladého člověka, který stojí na hraně vysokého útesu. Jenže co vlastně komfortní zóna znamená? A co je myšleno tím, že život začíná? Jako by lidé, kteří mají rádi své pohodlí a svůj klid, nemohli naplno žit. Je snadné takové věci sdílet a přivlastnit si jejich význam jako svou osobní mantru. Jenže bez skutečného a upřímného zamyšlení se nad skutečným poselstvím je to úplně k ničemu. A komentáře lidí k takovým výrokům jsou toho nejlepším důkazem. Proč?

Tři principy pro posílení dobré nálady

Zdá se, že někteří lidé mají pořád dobrou náladu a jiní zase neustále strádají. Dobrá nálada je však jednou z věcí, kterou lze snadno ovlivnit. Tímto tématem se zabývá hlavně obor pozitivní psychologie, který nám přináší spoustu prakticky využitelných, zajímavých poznatků. Jeden takový poznatek vyplývá ze studie psychologa A. Watsona, který v roce 2002 naznačil, jak můžeme systematicky ovlivňovat náladu a povzbuzovat tak kladnou afektivitu. A. Watson uvedl 3 nejdůležitější principy, které nám v tom mohou pomoci. Zde jsou: