Umění aktivně naslouchat

Říká se, že člověk nejraději poslouchá sám sebe. Když vedeme rozhovor s kamarádem, který nám zaujatě vypráví zážitek z výletu, často ho posloucháme jen tak na půl a zbylou energii věnujeme přemýšlením nad tím, co všechno mu ještě musíme sdělit my. Aktivní naslouchání je především o tom naučit se pohlížet na věci z perspektivy druhého, přemýšlet nad tím, co říká, a ve výsledku opravdu pochopit význam sdělení. Aktivní naslouchání nemůžeme uplatnit jako komunikační techniku, protože by v takovém případě převažovala přetvářka a celá komunikace by ztrácela efektivitu. Je důležité získat správný postoj ke komunikaci (orientovaný na druhého), naučit se na chvíli odložit vlastní myšlenky a opravdu se soustředit.

Když člověk aktivně naslouchá, nejen, že může lépe pomoci druhému s jeho problémy a zlepší se vztahy s jeho okolím, ale také získá zcela nový náhled na komunikaci jako takovou. Nová perspektiva mu umožní vnímat takové informace, které dříve přehlížel jako nedůležité. Zlepší se jeho úsudek o druhých a snadněji rozpozná povahu lidí. Aktivní naslouchání dokáže ovlivnit základní mezilidské postoje, včetně postoje k sobě samému, a proto výrazně přispívá ke konstruktivní změně lidí – především k větší emoční zralosti, demokratičnosti a lepší celkové sociální inteligenci.

Nenaučíme se naslouchat ze dne na den. Zdá se, že někteří lidé pro to mají přirozený talent a jsou rozenými posluchači. Tuto schopnost však získali spíše prostřednictvím dlouholetých zkušeností, než vhodných genů. Ocitali se v situacích, kde bylo potřeba naslouchat a jednoduše se přizpůsobili. Potenciál má vrozený každý, schopnost stačí jen správně rozvinout. Jak?

• Především je třeba mít zájem o celou osobu druhého. Od každého se můžete něco zajímavého dozvědět, něco se přiučit. Každý člověk je svým osobitým způsobem zajímavý. Probuďte v sobě přirozenou zvědavost a uvědomte si, že skrze komunikaci s druhými se neustále učíte a rozvíjíte.
• Jak již bylo řečeno v úvodu, je důležité umět pohlížet na věc z perspektivy mluvčího. To je velmi obtížné, jelikož tak člověk vstupuje na neznámé území a v podstatě ohrožuje své vlastní představy a postoje, které si za svůj život zvnitřnil. Avšak takové „ohrožování“ svých postojů také výrazně přispívá k seberozvoji, protože nás nutí je podrobovat zkouškám, díky nimž se v nich buď utvrdíme nebo je poupravíme tak, aby pro nás byly přijatelnější a užitečnější. I přes náročnost za to ten výsledek stojí.
• Snažte se odsunout své vlastní myšlenky a po dobu komunikace se nezaobírejte sami sebou. Je to sice těžké, protože člověk je ze své přirozenosti egocentrický, ale právě oproštění se od svého ega vede ke skutečnému porozumění.
• Nepřerušujte druhého a nesnažte se ho směrovat. Zároveň ale nemlčte jako ryba – ptejte se, pokud něco není jasné a průběžně se ujišťujte, že rozumíte správně. Obsah sdělení můžete na konci shrnout, ale nikdy ho nehodnoťte.
• Vnímejte komunikaci jako celek. Nezaměřujte se pouze na slova, ale i na řeč těla, pocity a odmlky. V tomto věřte svojí intuici.
• A hlavně – důvěřujte člověku, který s vámi mluví. Nezpochybňujte každou větu a nesnažte se mu jeho tvrzení vyvracet. Zcela jistě se snaží nalézt ta nejvhodnější a nejvýstižnější slova. I když se mu to ne vždy musí zcela podařit, podezírání a znevažování mu určitě nepomůže. Mezi sdělením samotným a jeho pochopením je i při naprosto upřímné komunikaci velká propast, snažte se ji dále nezvětšovat.

O autorce

arienn.cz
photo credit: For Ever via photopin (license)