Jak se dělá věda v psychologii?
Když někomu řeknu, že chci kromě práce s klienty také na Ph.D. a v budoucnu působit ve vědě, občas se setkám s reakcí typu „ale ty jsi přece psycholog“ nebo „jak jako ve vědě?“ Vždycky jsem si myslela, že skutečnost, že je psychologie vědou, je naprosto obecně přijímána (což stále doufám, že je, alespoň v mé a mladší generaci), a tohle téma mě tedy nebude potkávat tak často. Protože je však opak pravdou, rozhodla jsem se sepsat tento článek, abych trochu přiblížila, o čem vlastně psychologická věda je a jak se dělá.
Konfirmační zkreslení (Proč žijeme ve svých bublinách)
Termín konfirmační zkreslení je hojně využíván zejména v sociální psychologii a kognitivních vědách. Označuje přirozenou tendenci člověka upřednostňovat takové informace, interpretace či vzpomínky, které podporují jeho světonázor, a znevažovat ty, které jsou s jeho světonázorem naopak v rozporu. Přestože máme všichni pocit, že naše argumenty vycházejí z objektivních příkladů, dat a věrohodných zkušeností, v realitě je tomu většinou naopak: Protichůdná fakta bereme méně na vědomí a utvrzujeme se tak v našem zkresleném a zcela subjektivním názoru.
Využití virtuální reality v psychologii
Virtuální realita je bezpochyby jednou z nejzajímavějších technologických příležitostí moderní doby. V současnosti se využívá nejen v herním průmyslu, ale také například ve sportu, medicíně, vzdělávání či módě. Pozadu samozřejmě nezůstává ani psychologický výzkum, který prozatím spatřuje benefity a potenciál VR zejména v oblastech tréninku a rozvoje interpersonálních dovedností, klinické diagnostice a terapii.
Reverzní psychologie: Co to vlastně je?
Reverzní psychologie je označení pro metodu, kterou můžeme přimět člověka udělat něco žádoucího tím, že mu řekneme, ať udělá pravý opak.
Jak se zbavit svých psychických problémů
Psychické problémy jsou v dnešní době běžnou a velmi rozšířenou záležitostí. Často vznikají už v dětském věku a pokračují do dospělosti. Hodně lidí se s nimi musí potýkat celý svůj život. V tomto článku si povíme něco o tom, jak s nimi nakládat a jak je vhodně řešit.
10 způsobů, jak budovat psychickou odolnost
Resilience, tedy odolnost vůči stresu a schopnost vypořádávat se s nepříznivými podmínkami, je jedno z populárních psychologických témat, jelikož má velký přesah i do každodenního osobního a pracovního života. Člověk s vysokou mírou resilience je více houževnatý a snadněji překonává překážky, má menší potíže se zvládáním stresu a nevzdává se snadno. Resilience není vrozenou charakteristikou (přestože jisté genetické dispozice bychom zřejmě najít mohli), spíše se mění v průběhu života podle toho, s jakými situacemi se setkáváme a co nám přinášejí. Každý může na své odolnosti aktivně pracovat. Americká psychologická asociace (APA) přinesla následujících 10 způsobů, kterými člověk může vyšší resilienci vybudovat.
Krize tradiční rodiny?
Poslední dobou se často mluví o „krizi tradiční rodiny“ a to zejména v souvislosti s výchovou dětí. Žijeme v době, kdy je velmi vysoká míra rozvodovosti, soudržnost rodiny je v ohrožení a není neobvyklé, že jsou děti vychovávány pouze jedním rodičem nebo střídavou péčí. Je to ale opravdu pouze fenomén moderní doby? Tento článek nabízí trochu jiný pohled na věc. „Tradiční rodina“ totiž může být jen idealistickým konstruktem, který ve většinové společnosti nikdy neexistoval.
Teorie duševní pohody: Jak dojít ke štěstí a naplněnému životu?
Teorii duševní pohody formuloval americký psycholog Martin Seligman ve své knize Vzkvétání, která vyšla v roce 2014. Podle něj se duševní pohoda skládá z pěti prvků. Každý z nich je definovatelný a měřitelný a jsou si rovnocenné, takže žádný nemá na duševní pohodu větší vliv než ty ostatní. Každý sám o sobě představuje hodnotný cíl, o který lidé v průběhu svého života usilují. Pokud chcete dosáhnout stavu, který můžeme nazvat jako optimální prospívání – můžeme možná říci i štěstí – je určitě užitečné se zamyslet právě nad těmito oblastmi života.
Proč mají někteří lidé pocit, jako by pocházeli z jiného světa
Někteří lidé zažívají zvláštní pocit, jako by nepocházeli z tohoto světa. Cítí sounáležitost spíše s něčím nadpozemským, éterickým. Jako by vznikli rovnou z paprsků slunce, ze vzduchu, z lásky. To ostatně není tak daleko od pravdy, avšak proč tedy tento pocit nemají i ostatní? A proč ho nikdo nechápe? Někdy je příjemný, dává zvláštní pocit výjimečnosti, jindy s sebou přináší osamělost a stesk po skutečném domově. Čím je způsobený? Možná, že ani tak moc nadpřirozený není, možná má nějakou skutečnou příčinu. Zde jsou uvedeny příčiny rovnou tři. Ale pozor, neexistují samostatně, ale jsou součástí jednoho celku. Mají ve své podstatě ten stejný základ. Jsou tedy rozděleny pouze pro lepší přehlednost a snadnější pochopení.…
K čemu je dobré číst dětem tradiční pohádky?
Pohádky jsou tu už od nepaměti a děti je zbožňují. A nejen ony. Je dobře, že se vedle moderních pohádek vyhovujících dnešním dětem stále vydávají knížky se starými pohádkami s velkou tradicí, i když už je pohádkový svět v mnoha případech velmi odlišný od toho našeho. Všechny pohádky mají několik věcí společných. Především zde dobro vždy vítězí nad zlem. A to je právě jedna z věcí, díky kterým jsou tak cenné. Děti se skrze ně dostávají do magického světa plného dobrodružství a neuvěřitelných příběhů a přitom tuší, že to dopadne dobře – hlavní hrdina přece nemůže na konci zklamat. Mají tu prostor pro fantazii, která je v dětském věku (hlavně…
Nechtěné děti trpí po celý život (psychologická studie)
Když matka opakovaně žádá o interrupci a z nějakého důvodu jí v tom není vyhověno, narodí se jí nechtěné dítě. Takové dítě ve své rodině není vítané a často je považováno za překážku a přítěž. I když rodiče svého potomka materiálně zabezpečují a plní všechny povinnosti s výchovou spojené, dítě citově strádá. Jak se liší nechtěné děti od chtěných, jak si oproti nim vedou a jaké nepříjemnosti jim přetrvají do dospělosti? Nejen na tyto otázky odpovídá studie známých českých autorů Dytrycha a Matějčka, kteří sledovali vývoj 220 dětí po dobu 35 let. Její výsledky možná nejsou až tak překvapující, ale jejich naprostá určitost a konkrétnost zcela jistě stojí za povšimnutí.
Co dělat v těžkých životních situacích
Každý se někdy ocitne v opravdu tíživé životní situaci. Ať už je zapříčiněná čímkoliv, symptomy jsou si velmi podobné. Pocit, že nejbližší budoucnost je jen a jen černá. Nechuť k životu, narůstající deprese. Život nám ale přináší jen ty věci, které můžeme zvládnout, ať už jsou jakkoliv těžké. Člověk v sobě může najít velké rezervy energie, o kterých dřív neměl ani tušení. Možná, že v tu nejhorší chvíli se objevují samé špatné myšlenky a nějaké smysluplné řešení je v nedohlednu. Ale s odstupem času se překonané minulé problémy jeví jako velké životní zkušenosti, ze kterých můžeme čerpat další sílu. Jde tedy jen o to, překlenout to děsivé období a počkat, až špatné věci…
