Projevování osobnostních rysů při konzumaci alkoholu
Abstrakt: Lidé se snaží, aby byli ostatními vnímáni pozitivně a přesně. Proto v sociálním prostředí používají takové prostředky, které jim k dosažení tohoto cíle pomohou. V tomto článku výzkumníci zkoumají, zda konzumace alkoholu přesnějšímu a pozitivnějšímu vnímání napomáhá, či mu naopak škodí. Výzkumu se zúčastnilo celkem 720 participantů. Byla podpořena hypotéza, že alkohol (v porovnání s placebem nebo nealkoholickým nápojem) skutečně zvyšuje pozitivní mínění pozorovatelů, avšak jejich závěry nejsou přesnější.
Originální název článku: Self-Expression While Drinking Alcohol: Alcohol Influences Personality Expression During First Impressions.
Citace: Orehek, E., Human, L. J., Sayette, M. A., Dimoff, J. D., Winograd, R. P., & Sher, K. J. (2019). Self-Expression While Drinking Alcohol: Alcohol Influences Personality Expression During First Impressions. Personality and Social Psychology Bulletin. https://doi.org/10.1177/0146167219843933
Úvod
Konzumace alkoholu s sebou přináší celou řadu negativních důsledků. Bylo prokázáno, že ovlivňuje kognitivní i psychomotorické funkce, exekutivní funkce, kapacitu pozornosti, paměť, zkresluje vnímání rizik, zpomaluje reakce a v neposlední řadě také způsobuje dezinterpretaci záměrů ostatních a zvyšuje agresi. Svým způsobem je konzumace alkoholu sebedestruktivním chováním. V přiměřené míře však může mít i pozitivní vliv, a to hlavně při dosahování sociálních cílů. Například latinská fráze in vino veritas naznačuje, že alkohol vede k projevování svého skutečného já. Jelikož alkohol odbourává zábrany, může člověku pomoci překonat úzkost ze sociálních interakcí, která mu v projevování se brání. Některé výzkumy ukazují, že alkohol zvyšuje extraverzi a společenskost, krátkodobě také přispívá pocitům štěstí, ochotě pomáhat a upevňování sociálních vazeb. Naopak snižuje intenzitu negativních emočních odpovědi na stresové situace. Cílem tohoto výzkumu bylo zjistit, zda alkohol zvyšuje pozitivní vnímání osoby a přesnost úsudků o jejích osobnostních rysech.
Metoda
Celkem se zúčastnilo 720 lidí, z toho 360 mužů a 360 žen ve věku 21 – 28 let. Vytvořilo se 240 skupin po trojicích. Účastníci v těchto trojicích vedli konverzaci poté, co byli náhodně přiřazeni do skupiny buď s alkoholickým nápojem, placebem (tzn. pouze si mysleli, že pijí alkoholický nápoj) nebo nealkoholickým nápojem. Sedm nezávislých pozorovatelů (kteří neznali hypotézy) následně shlédlo videonahrávky skupinové interakce a hodnotilo osobnost participantů. Participanti o skutečném účelu studie nevěděli.
Osobnost účastníků byla měřena prostřednictvím zkrácené verze inventáře Big Five (NEO), která měří neuroticismus, extraverzi a otevřenost.
Výsledky
Participanti, kteří konzumovali alkohol, byli oproti ostatním skupinám vnímáni jako extravertnější. Neuroticismus se zdál být menší u skupiny s alkoholem a s nealkoholickým nápojem (oproti skupině s placebem). Jedinci s alkoholem byli obecně vnímáni pozitivněji. Participanti s placebem byli vnímáni jako méně extravertní a s vyšší mírou neuroticismu, než ti v kontrolní skupině s nealkoholickým nápojem. Hypotéza o přesnějším vnímání jejich osobnostních charakteristik nebyla podpořena.
Diskuze
Výsledky výzkumu jsou v souladu se skutečností, že sociální motivy hrají při konzumaci alkoholu zásadní roli. Je však důležité podotknout, že se jedná o malou konzumaci, kdy si je jedinec stále plně vědom svého chování a dokáže ho adekvátně regulovat. V opačném případě se předpokládá efekt opačný, jelikož vysoká spotřeba vede ke ztrátě sebekontroly. Také se mohou najít jedinci, u nichž se může i malá konzumace projevovat negativně.
Zajímavé také je, jakým způsobem by se tento efekt projevil v reálných podmínkách. V těch se konzumenti alkoholu hodnotí navzájem, což má na výsledný úsudek zcela jistě vliv (zde hodnocení prováděli střízliví a nezávislí pozorovatelé).
