Fascinující inteligence delfínů: Co o nich ještě nevíte

Delfíni fascinují svou inteligencí jak biology, tak širokou veřejnost už desítky let. V poslední době se stále více diskutuje o právech delfínů. Vznikají nejrůznější organizace zaměřující se na ochranu delfínů a jejich práv, objevuje se stále více aktivistů, kteří téma řeší. Mnoho významných badatelů stojí ohledně této problematiky na straně delfínů, ať už prostřednictvím odborných knih, článků nebo přednášek. Čím delfíni člověka přesvědčili o své vysoké inteligenci a rozvinuté osobnosti?

Mluví spolu a dávají si jména

Dlouho se mělo za to, že delfíni prostě a jen pískají. V osmdesátých let se zjistilo, že pískají stejnými tóny i za změněných podmínek. Jiné podmínky (složení vzduchu, hloubka ponoru) by měly tón zvuku změnit, to se však nestalo, protože delfíni umí intenzitu a hloubku vyluzovaných tónů vědomě regulovat a snadno se tak přizpůsobí. Pozdější výzkumy zjistily, že delfíni spolu komunikují na velmi vyspělé úrovni a to pomocí tzv. zvukových obrazů. Když jeden z nich vyšle skupinu zvukových signálů, druhý je zachytí a v mozku se mu utvoří velmi přesný vizuální vjem sdělení. Pro komunikaci ve vodě je tento způsob daleko efektivnější, protože umožňuje rychlé a přesné předání informace. Tvrdí se, že delfíní řeč se vyvinula podobně jako ta naše. Dokonce používají vlastní jména, kterými se oslovují a jeden druhému se představují.

Jsou vynalézaví

Delfíni žijící v akváriu sbírali z vody odpadky, které pak mohli směnit za rybu od chovatele. Jedna delfíní samice si usnadnila svou práci tím, že jeden větší kus odpadku schovala a odtrhávala z něj postupně malé kousky, aby dostala více ryb za méně úsilí – v podstatě maximalizovala svůj zisk. Jednoho dne dostala obzvlášť velkou rybu za vyloveného mrtvého racka. Napadlo ji, že by toho mohla využít. Rybu použila jako návnadu pro další racky, které pak lovila a odnášela chovatelům. Samozřejmě to naučila i ostatní delfíny a tak se pracovníci museli potýkat s nepříjemným problémem – spoustou mrtvých racků. A tím se dostáváme k dalšímu  bodu:

Delfíni se snadno učí

Trvá roky, než se delfín v bazénu naučí všechny ty triky, které po něm chovatel chce. Není se čemu divit, lidé na ně mluví podivnými zvuky odlišnými od jejich řeči a navíc jsou na souši, tak jim nedokáží ani pořádně předvést, co vlastně chtějí. Ovšem jakmile k již vycvičeným delfínům přivezou další, ještě nezkušené, umí všechny triky a artistické kousky do několika dnů. Ostatní jim to prostě všechno vyzvoní, aby jim ušetřili práci a nervy.

Umějí se bavit

Sdružují se do skupin, hrají si spolu, starají se jeden o druhého, a když jsou vlny, vyskakují vysoko nad hladinu a předhánějí se, kdo udělá lepší kousek. Mladí delfíni se však pouštějí ještě do zajímavějších způsobů trávení času. Není neobvyklé, když skupina mladých delfíních samců opatrně uloví čtverzubce – to je taková ta ryba, která se nafoukne, když je v nebezpečí. S nafouknutým čtverzubcem si nejprve hrají jako s míčem a pak si ho posílají dokola. Proč? Když je čtverzubec ohrožován, vypouští lehce jedovatou látku, kterou se za normálních okolností brání proti predátorům. Pro delfíny je to opium a tak ji postupně a v malé míře požívají, aby si užili trochu legrace. Když jsou dostatečně omámení, pustí čtverzubce zase na svobodu a vesele se motají oceánem. O jejich schopnosti naplno prožívat světské radosti svědčí i to, že se mazlí a milují jen tak pro radost. A umí si to i okořenit: Inteligence zvířat se mimo jiné měří tzv. testem zrcadla. Pokud se zvíře pozná v zrcadle, považuje se za důvtipnější. Když dali badatelé zrcadlo do bazénu s delfíny, nejen, že se různě zdobili a nakrucovali se před ním, ale po nějakém čase začali před zrcadlem kopulovat a provádět všelijaké sexuální hrátky.

Mají vlastní rituály a etiketu

Chovají se k sobě slušně a mají zaběhnutá společenská pravidla, kterými se řídí. Stejně jako u lidí i u nich do značné míry funguje neverbální komunikace a není jim cizí ani používání různých symbolů. Když chce delfín oslovit samičku, natrhá ji kytku v podobě řas ze dna oceánu. Pokud natrhá zelenou, nabízí ji lásku, a když hnědou, jde pouze o přátelství. Různých symbolických činností mají více. Například v momentě, kdy se střetnou dvě skupiny mladých delfínů, začnou se prát o moc, podobně jako jiná zvířata. Není to však krvežíznivý a nelítostný souboj, i když nějaké škrábance určitě utrží. Spíše se tak škádlí a postrkují, agresivnější jedinci si tuto příležitost nenechají ujít a ti mírumilovnější jen pozorují opodál. Po uklidnění „rvačky“ se často společenství různě promíchají nebo se spojí dohromady (zřejmě záleží na vzájemných sympatiích). Mimo skupinu svých druhů mají často i nejlepšího kamaráda.

arienn.cz