Teorie duševní pohody: Jak dojít ke štěstí a naplněnému životu?

Teorii duševní pohody formuloval americký psycholog Martin Seligman ve své knize Vzkvétání, která vyšla v roce 2014. Podle něj se duševní pohoda skládá z pěti prvků. Každý z nich je definovatelný a měřitelný a jsou si rovnocenné, takže žádný nemá na duševní pohodu větší vliv než ty ostatní. Každý sám o sobě představuje hodnotný cíl, o který lidé v průběhu svého života usilují. Pokud chcete dosáhnout stavu, který můžeme nazvat jako optimální prospívání – můžeme možná říci i štěstí – je určitě užitečné se zamyslet právě nad těmito oblastmi života.

Pozitivní emoce

Když se řekne pozitivní emoce, obvykle se člověku vybaví pocity jako je radost, spokojenost, nadšení, extáze a další. Emoce jsou velmi subjektivní a mají pro nás velkou informační hodnotu. Ukazují nám, jestli jsme na dobré cestě nebo jestli ve svém životě máme něco změnit. Často jsou to právě emoce a nikoliv racionální myšlenková rozhodnutí, co nás nutí činit rozhodnutí a dále se rozvíjet.

Je dobré se vystavovat takovým vlivům, které nám přinášejí radost a spokojenost. Vyvarujte se však umělého optimismu, kdy se člověk snaží mít radost i z věcí nepříjemných a protivných. Takový přístup vede akorát k tomu, že se jedinec odnaučí svým emocím naslouchat.

Tip: Zkuste se párkrát za den zastavit a uvědomit si své pocity. Jsou příjemné? Zkuste určit proč a pokud se vám nálada začne horšit, můžete si radostnou událost připomenout. Jsou nepříjemné? Snažte se přijít na jejich příčinu. Můžete něco ve své momentální situaci změnit, abyste se cítili lépe.

Zaujetí činností

Zde je třeba se zmínit o flow (česky plynutí), které Seligman definuje jako totální zaujetí určitou činností, kdy člověka daná činnost úplně pohltí. Určitě to znáte ze své vlastní zkušenosti. Pokud se věnujete něčemu, co vás opravdu baví, jako by najednou neexistoval žádný okolní svět. Činnost vás naprosto strhne a v tu chvíli nemáte žádné myšlenky a pocity, které by se jí netýkaly. Tento stav je užitečný nejen pro produktivitu a rozvíjení svých schopností, ale funguje také jako meditace. Lidé se po prožití stavu flow často cítí uvolněně, spokojeně a odpočatě. Proč tomu tak je? Člověk se s aktivitou natolik ztotožní, že jeho soustředěná pozornost spotřebuje veškeré kognitivní a emoční zdroje, které obvykle různé myšlenky a pocity vytvářejí. Výhodou tohoto stavu je také to, že se do něj nemůžeme dostat nějakou zkratkou, například prostřednictvím drog. K jeho dosažení je třeba skutečně zapojit své schopnosti, své nejlepší silné stránky při řešení největších výzev, které se vám naskytnou.

Tip: Zamyslete se nad okamžiky svého života, při kterých jste stav flow prožili. Co k němu vedlo? Zkuste se více věnovat činnostem, které vás skutečně baví a jsou schopny vás pohltit. Mějte však na mysli, že činnost má být aktivní, abyste opravdu využili svých schopností. Koukání na film se tedy nepočítá.

Pozitivní vztahy

Člověk je společenskou bytostí, která se v průběhu života neustále socializuje. Již od pravěku jsou skupiny a společenství nezbytnou nutností k přežití. Existují názory, že máme tak velký mozek právě proto, abychom dokázali řešit nikoliv fyzické problémy, ale především ty sociální (s touto hypotézou jako první přišel britský teoretik Nick Humphrey).

Vnímání vztahů jako pozitivních a posuzování jejich množství a kvality je samozřejmě velmi subjektivní záležitostí. Někdo buduje méně vztahů více do hloubky, jiný je nejspokojenější, pokud se může obklopit velkým množstvím zábavných lidí. K duševní pohodě v této oblasti přispívá vědomí, že člověk plně využívá svůj potenciál a pohybuje se v takové sociální skupině, která je mu blízká a ve které se cítí příjemně.

Tip: Vyjmenujte lidi, se kterými trávíte nejvíce času. Jak se s nimi cítíte? Co byste případně mohli zlepšit, abyste se cítili lépe? Můžete si načrtnout mapu vašich vztahů – do středu papíru nakreslete panáčka nebo bublinu se jménem, která reprezentuje vaše já. Od něj pak postupně dělejte čáry k dalším bublinám se jmény, které budou reprezentovat osoby ve vaší blízkosti. Bubliny spojujte i mezi sebou navzájem, pokud se dotyční také znají. Pokud máte pocit, že ve svém okolí nemáte příliš mnoho pozitivních vztahů, možná budete příjemně překvapení.

Smysluplnost

Když člověk nemá pocit, že se jeho život ubírá tím správným směrem, jen těžko dosáhne pocitu skutečného štěstí, i kdyby všechny předchozí oblasti byly přímo skvělé. Smysluplnost má svou subjektivní stránku provázanou s pozitivními emocemi, avšak to neznamená, že smysluplné je pro nás jen to, z čeho máme dobrý pocit. Například pokud na večírku celou noc debatujeme se svými přáteli o nesmrtelnosti chrousta, vnímáme konverzaci jako nanejvýš hodnotnou a přínosnou, jenže druhý den vůbec nechápeme, jak mohly zaznít takové bláboly. Smysluplnost života je i velmi objektivní. Jedinec sám si může připadat zbytečný a neužitečný, přestože jeho životní dílo může mít celosvětový význam – to je ostatně případ mnoha umělců. K pochopení smysluplnosti jako dalšího stavebního prvku jí nemůžeme vytrhnout z kontextu všech ostatních, ale naopak ji brát jako jejich nedílnou součást.

Tip: Zkuste si uvědomit, že vaše úsilí se může zúročit kdykoliv v průběhu vašeho života. Výsledky nemusí být vidět hned teď. Většina lidí vidí smysl až ve chvíli, kdy se důkladně ohlédne zpět. Touha po smysluplnosti je  pohonem, který našim činům dává širší význam. Co pro vás osobně smysluplnost znamená?

Úspěšný výkon

Úspěšný výkon je častým zdrojem pozitivních emocí, ale nemusí tomu tak být vždy. Lidé usilují o úspěch jen pro úspěch samotný. To je jedním z důvodů, proč někdy při hře podvádějí, výhra má pro ně tu největší hodnotu. Milionáři často hromadí svůj majetek nikoliv proto, aby s ním mohli smysluplně nakládat, ale prostě jen aby jejich konto vzrůstalo a oni mohli prožívat své osobní vítězství. Člověk je soutěživý tvor a dělá mu dobře, když umí nebo má něco lepšího než ostatní. Je jasné, že tento model je poněkud zjednodušený. Málokdy vidíme úspěch, který není doprovázen pozitivními emocemi, zaujetím činností a smysluplností. Obvykle také bývá velmi přínosný pro společenský status. V rámci teorie duševní pohody je však vnímán samostatně a napomáhá tak jejímu komplexnímu pojetí.

Tip: Zaměřte se více na svou motivaci, bez které výkon nemůže existovat. Stanovujte si cíle tak, aby byly splnitelné, ale zároveň pro vás představovaly výzvu. Větší úkoly si rozložte na dílčí a konkrétnější fáze, jejichž splnění vás bude těšit.

Na závěr vyvstává potřeba ještě jednou zdůraznit, že všechny prvky duševní pohody jsou vzájemně provázané. Vliv jedné oblasti na všechny další je nesporný. K dosažení pocitu štěstí je třeba, aby všechny fungovaly ve vzájemné harmonii.

O autorce

Arienn.cz

Reference:

Csikszentmihalyi, M. (1990). Flow: the psychology of optimal experience. Retrieved from: http://www.bates.edu/purposeful-work/files/2015/03/Csikszenthmihalyi-1990.pdf

Roffey, S. (2012). Positive Relationships: Evidence Based Practice across the World. London: Springer. 

Seligman, M. (2014). Vzkvétání: Nové poznatky o podstatě štěstí a duševní pohody. Brno: Jan Melvil Publishing.