Charles Spearman

Charles Spearman (@CSpearman320) | TwitterCharles Spearman bývá spojován nejčastěji se statistickou metodou vyhodnocování a interpretace dat – faktorovou analýzou. Byl prvním psychologem, který pro analýzu lidské mysli začal používat matematické modely. Mezi nejznámější patří Spearmanův korelační koeficient, který (na rozdíl od klasického Pearsonova) pracuje s pořadím hodnot. Také propagoval koncept obecné (general) inteligence, zkracované jako tzv. g faktor. Inteligenci definoval jako kognitivní schopnost, která je změřitelná a dá se vyjádřit číselnou hodnotou.

Narodil se 10. září 1863 v Londýně. Jeho talent pro psychologii se projevoval už od dětství, vždy měl ambice věnovat se akademické dráze. Svou kariéru však započal vstupem do britské armády, kde sloužil 15 let. Poté rezignoval, aby mohl studovat Ph.D. v experimentální psychologii. Jelikož však neměl předchozí  odborné vzdělání, rozhodl se studovat v Německu, kde v té době byly méně přísné požadavky pro přijetí. Jeho vyučujícím byl Wilhelm Wundt, který je považován za zakladatele experimentální psychologie. Spearmenův talent, úspěchy a nový přístup k vědecké psychologii zaujaly Williama McDougalla (znám hlavně v sociální psychologii), který ho doporučil na své místo vyučujícího v University College v Londýně (UCL). Stal se profesorem psychologie a zůstal tam až do svého důchodu. 

Dvoufaktorová teorie inteligence

Spearman je v psychologii znám hlavně pro svou teorii inteligence. Pomocí faktorové analýzy vyvinul koncept g faktoru jako obecné inteligence (general) a s faktoru jako specifických intelektuálních schopností jedince.

Ve svém výzkumu testoval způsoby, jakými lidé provádějí různé úlohy, například rozlišování výšek tónů, vnímání barev a váhy, směrů, matematické úlohy. Výsledky ukázaly, že pokud má člověk vysoké skóre v jedné oblasti, mívá zároveň vysoké skóre i v ostatních oblastech. Spearman předpokládal, že je to způsobeno jakýmsi centrálním faktorem, který ovlivňuje naše kognitivní schopnosti, a tento faktor pojmenoval “general intelligence g”, v češtině obecná inteligence.  Aby se však vysvětlily i rozdíly ve schopnostech plnit konkrétní typ úkolů, zavedl specifickou komponentu inteligence (s faktor).

Člověk má tedy  podle Spearmana v souhrnu určité množství obecné inteligence, zatímco specifická inteligence se liší od člověka k člověku v závislosti na konkrétním úkolu. Akceptovanými specifickými inteligencemi jsou mechanická, prostorová, logická a aritmetická, ale může jich samozřejmě existovat i více. Obecná inteligence pak ovlivňuje všechny specifické. Spearman předpokládal, že obecná inteligence g je tvořema dvěma geneticky ovlivněnými schopnostmi, a to schopností eduktivní a reproduktivní.  Eduktivní nám umožňuje vnímat komplexitu problémů, reproduktivní nám umožňuje ukládat a vybavovat informace. 

V dnešní době jsou téměř všechny IQ testy faktorovými modely inspirovanými tímto konceptem. Například nejznámější Standford-Binetův test měří různé oblasti, které přispívají k obecné inteligenci, jako je například pracovní paměť nebo vizuálně prostorové usuzování. 


arienn.cz