Depresivní fáze
Epizody deprese se dělí na mírnou, středně těžkou nebo těžkou formu. Všechny tři se vyznačují skleslou náladou, snížením energie a aktivity, zhoršenou schopností radovat se. Dochází k poklesu zájmů a ke zhoršení koncentrace. Člověk se obvykle unaví i po nepatrné námaze. Tyto kategorie se diagnostikují pouze při jediné (první) depresivní atace. Další depresivní ataky by se měly klasifikovat pod periodickou (rekurentní) depresivní poruchou (F33).
Dalšími příznaky jsou zhoršené soustředění a pozornost, snížené sebevědomí a sebedůvěra, pocity viny a bezcennosti, smutný a pesimistický pohled do budoucnosti, myšlenky na poškození a sebevraždu, poruchy spánku, snížená chuť k jídlu.
Skleslá nálada ze dne na den málo mění, neodpovídá okolnostem. Projevy jsou individuální, atypické jsou hlavně v adolescenci. Někdy může být nápadnější úzkost, stísněnost a motorická agitovanost, deprese může být maskována dalšími rysy (například předrážděností, nadměrnou konzumací alkoholu, histrionským chováním, zvýraznění fobických nebo obsedantních příznaků nebo hypochondrií).
Pro diagnózu depresivní epizody je třeba trvání alespoň dvou týdnů, období může být kratší, pokud je začátek rychlý a příznaky těžké.
Nejtypičtějšími, klinicky významnými somatickými příznaky jsou ztráta zájmu nebo radosti z normálně příjemných aktivit, oploštělá emoční reaktivita, narušení spánkového režimu (probouzení se třeba o dvě hodiny dříve nebo i více), psychomotorické zpomalení, výrazná ztráta chuti k jídlu, úbytek na váze (zhruba 5% nebo i více v posledním měsíci), ztráta libida. Deprese je obvykle horší ráno. O somatickém syndromu se uvažuje, pokud jsou jasně přítomny nejméně 4 z výše uvedených příznaků.
Rozlišení lehké, středně těžké a těžké depresivní fáze je poměrně komplikované, záleží na počtu, formě a závažnosti klinických příznaků. Dobrým vodítkem je vliv onemocnění na společenské i pracovní aktivity.
F32.0 Mírná depresivní fáze
Depresivní nálada, ztráta zájmu a radosti, zvýšená únavnost. Žádný ze symptomů by neměl být intenzivní. Epizoda musí trvat alespoň dva týdny.
F32.00 Bez somatických příznaků: Přítomno jen málo nebo žádný somatický příznak.
F32.01 Se somatickými příznaky: Čtyři nebo více somatické příznaky, nebo 2 – 3 neobvykle výrazné.
F32.1 Středně těžká depresivní fáze
Alespoň dva ze tří nejtypičtějších příznaků pro mírnou fázi a alespoň tři ostatní příznaky. Je pravděpodobná přítomnost několika příznaků ve výrazném stupni, ale není nutností. Alespoň dva týdny trvání. Pacient je obvykle schopen pokračovat ve společenských, pracovních a domácích aktivitách jen se značnými obtížemi.
F32.00 Bez somatických příznaků
F32.01 Se somatickými příznaky
F32.2 Těžká depresivní fáze bez psychotických příznaků
Obvykle značná stísněnost nebo agitovanost, pokud není výrazným rysem zpomalení. Ztráta sebeúcty nebo pocitů užitečnosti, také pocity viny. U těžkých případů nebezpečí sebevraždy. Předpokládá se, že somatický syndrom je vždy přítomný. Alespoň 2 týdny, ale při velké závažnosti příznaků se může diagnostikovat i dříve. Pacient není nejpravděpodobněji schopen pokračovat ve svých aktivitách, případně jen velice omezeně.
F32.3 Těžká depresivní fáze s psychotickými příznaky
Splňuje výše uvedená kritéria, zároveň jsou přítomny bludy, halucinace nebo depresivní stupor (zamrznutí). Obsahem bludů jsou obvykle myšlenky na hřích, chudobu nebo hrozící katastrofu společně s pocity viny a odpovědnosti. Sluchové halucinace obsahují pomlouvačné nebo obviňující hlasy. Možný čichový vjem hnilobné špíny a rozkládajícího se masa. Halucinace a bludy mohou být specifikované jako přiměřené nebo nepřiměřené náladě.
F32.8 Jiné depresivní fáze
Fáze, na které se nehodí jiné popisy, ale u kterých převažuje dojem, že jsou svou povahou depresivní. Směs příznaků s nepatognomickými přiznaky (napětí, starosti a stísněnost), směs somatických depresivních příznaků se stálou bolestí nebo únavou, které nemají organickou příčinu.
F32.9 Depresivní fáze nespecifikovaná
F33 Periodická (rekurentní) depresivní porucha
Opakované epizody deprese (mírné, středně těžké nebo těžké) bez samostatných fází povznesené nálady a zvýšené aktivity charakteristické pro mánii. Věk při propuknutí, závažnost, trvání a frekvence fází deprese jsou velmi proměnlivé. První epizoda se obvykle objevuje později u bipolární poruchy, průměrný věk je po padesátém roce. Jednotlivé fáze trvají od 3 do 12 měsíců (průměrně 6), opakují se méně často. Uzdravení mezi fázemi je většinou úplné, ale může se rozvinout trvalá deprese (hlavně ve stáří). Jednotlivé fáze jsou často vyvolány stresovými životními událostmi. Mnoha kulturách obvykle 2 krát častější u žen. Pokud pacient prožije manickou fázi, diagnóza se změní na bipolárně afektivní poruchu.
F33.0 Periodická (rekurentní) depresivní porucha, současná fáze mírná
F33.00 Bez somatických příznaků
F33.01 Se somatickými příznaky
F33.1 Periodická (rekurentní) depresivní porucha, současná fáze středně těžká
F33.10 Bez somatických příznaků
F33.11 Se somatickými příznaky
F33.2 Periodická (rekurentní) depresivní porucha, současná fáze těžká bez psychotických příznaků
F33.3 Periodická (rekurentní) depresivní porucha, současná fáze těžká s psychotickými příznaky
F33.4 Periodická (rekurentní) depresivní porucha, současně v remisi: (pacient se léčí, aby se snížilo riziko dalších atak)
F33.8 Jiné periodické (rekurentní) depresivní poruchy
F33.9 Periodická (rekurentní) depresivní porucha nespecifikovaná
Video: Psychiatrický rozhovor s depresivní pacientkou (eng)
Zpět na výčet psychických poruch a poruch chování