Jak se dělá věda v psychologii?
Když někomu řeknu, že chci kromě práce s klienty také na Ph.D. a v budoucnu působit ve vědě, občas se setkám s reakcí typu „ale ty jsi přece psycholog“ nebo „jak jako ve vědě?“ Vždycky jsem si myslela, že skutečnost, že je psychologie vědou, je naprosto obecně přijímána (což stále doufám, že je, alespoň v mé a mladší generaci), a tohle téma mě tedy nebude potkávat tak často. Protože je však opak pravdou, rozhodla jsem se sepsat tento článek, abych trochu přiblížila, o čem vlastně psychologická věda je a jak se dělá.
Psychologie studuje vnímání, chování a prožívání lidí, jejich vnitřní svět stejně tak jako interakci se světem vnějším. Zkoumání psychologických jevů je nesmírně důležité pro pochopení toho, jak jsme schopni fungovat ve světě, proč se určitým způsobem chováme, kdy co cítíme, jakým způsobem o věcech přemýšlíme a mnoho dalšího. Díky tomu jsme pak schopni vysvětlovat a předpovídat, co k čemu může vést či proč se stalo to, co se stalo. Například na otázku „Proč se k nám někdy lidé, kterým pomáháme v těžké situaci, chovají agresivně?“ můžeme odpovědět „Jedním z možných vysvětlení je odložená akutní stresová reakce, která se projeví ve formě útoku.“. Nebo na otázku „Můžeme věřit očitým svědectvím při hledání pachatele?“ můžeme odpovědět „Není dobrý nápad se na očitá svědectví příliš spoléhat, protože bylo zjištěno, že naše paměť nefunguje zas tak dobře, jak si myslíme.“. Stejně tak můžeme zjistit, jaké uspořádání tlačítek na ovládacím panelu (třeba v kosmické lodi) je nejbezpečnější a nejefektivnější nebo které reklamní strategie jsou úspěšnější než jiné a proč.
– Psychologické vědecké poznatky jsou široce využitelné, například i v technických oborech –
Na jakých základech psychologický výzkum stojí?
Psychologický výzkum můžeme rozdělit na kvalitativní a kvantitativní. Kvalitativní bývá spíše deskriptivní (popisný), nevychází ze známé teorie, ale naopak se ji snaží vytvořit skrze pestrou škálu svých metod. Jeho výsledkem zpravidla bývá formulace či alespoň nastínění nové teorie, napomáhá pochopení takových jevů, které ještě nejsou dostatečně prozkoumané a moc o nich nevíme.
Na druhé straně stojí kvantitativní výzkum, který vychází z dostupné teorie či nějakého již získaného předpokladu (často právě prostřednictvím výzkumu kvalitativního) a jehož cílem je zjištění či ověření vztahů mezi proměnnými (hypotézami). K tomu pak používá rozmanité metody deskriptivní a induktivní statistiky.
Sběr, analýza a interpretace dat získaných psychologickým výzkumem podléhá jasným pravidlům a výzkumníci musí disponovat dostatečnými logickými a analytickými předpoklady, aby byli schopni výzkum realizovat metodologicky správně. Velmi mylným předpokladem studentů, kteří se po střední škole chtějí hlásit na psychologii je, že psychologové nepotřebují matematiku. Opak je pravdou – porozumění metodologii a statistice užívané při psychologických výzkumech je nutné nejen pro oblast vědy, ale také pro praxi. I pokud se chce člověk věnovat například psychoterapii nebo školní psychologii, měl by být jako odborník schopen posoudit kvalitu jednotlivých výzkumů, ze kterých jeho hlavní náplň práce vychází. Pokud tomu tak není, může napáchat škodu například propagováním nevhodných a zavádějících metod, zvolením nevhodných intervenčních postupů a podobně.
Můžeme věřit závěrům vyplývajícím z psychologického výzkumu?
Pokud se výzkum realizuje správně, pak samozřejmě ano. Přestože je psychologie „měkká“ věda, která je založena na pravděpodobnosti, má poměrně náročnou metodologii, která se snaží odstínit všechny možné mylné závěry. Každý výzkum (stejně jako ve všech ostatních vědách) má své limitace, kteří autoři zpravidla uvádějí ve vědeckých článcích v kapitole „diskuze“. Je dobré umět nad výsledky kriticky přemýšlet a nebát se je třeba i na odborné úrovni zpochybnit – to často vede k jejich dalšímu přezkoumávání, kritické myšlení vědu celkově posiluje a posouvá vpřed. Zkoumání člověka a jeho duševních stavů bývá složité a těžko uchopitelné, například také proto, že se neustále proměňuje v čase. S tím však psychologický výzkum samozřejmě také počítá. To, že je něco složité, neznamená, že bychom se o to neměli pokoušet. Součet jednotlivých výzkumů vytváří psychologickou vědu v její komplexní podobě a na otázku, zda jejím závěrům můžeme věřit, je jednoduchá odpověď: Ano, do takové míry, jako jakékoliv jiné vědě.
– Výsledky psychologických výzkumů ovlivňují náš každodenní život –
Jak moc je psychologický výzkum pro společnost důležitý
Nesmírně. Pokud se budeme opírat o jeho výsledky, můžeme svět reálně posouvat k lepšímu. Například porozumíme tomu, v jakých podmínkách lidé lépe a raději pracují, jakým způsobem se děti nejlépe učí, proč jsou některé politické kampaně úspěšnější než jiné, jak je možné, že svět trpí takovými a ne jinými problémy, co dělat v náročných a traumatizujících situacích, jak vznikají nejrůznější psychické problémy a onemocnění a jak se dají efektivně léčit, … tento výčet by mohl být nekonečně dlouhý. Díky psychologickému výzkumu nám svítí na semaforech červená a ne třeba fialová. Nebo víme, jak důležité je položit mamince narozené miminko na tělo ihned po porodu. Také umíme rozpustit agresivní dav nebo si uvědomujeme, proč lidé na internetu píší hnusné komentáře, zatímco do očí by to samé nikdy neřekli.
Každá věda má ve světě své jedinečné místo a svůj účel. Často se navíc různé obory prolínají a mohou na věci pohlížet z různých úhlů pohledu, což je pro společnost nesmírně důležité, protože to umožňuje komplexní chápání naší reality. Psychologie do tohoto komplexního poznání přispívá svými poznatky o člověku a jeho vnitřním i vnějším světě. Její místo ve vědeckém prostředí je tak nezpochybnitelné a do budoucna velmi perspektivní.
