Mary Ainsworth

Mary Ainsworth Personality Type, MBTI - Which Personality?

Mary Dinsmore Salter Ainsworth byla psychožka americko-kanadského původu, která se proslavila zejména experimentálně ověřenou teorií citové vazby (attachmentu).

Narodila se v Ohiu roku 1913 jako nejstarší ze tří dcer. V 15 letech se začala zajímat o psychologii silně inspirovaná knihou Williama McDoughalla “Character and the Conduct of Life”, která se zabývá praktickými otázkami morálky z pohledu lidské přirozenosti. Získala doktorát na Torontské univerzitě, kde posléze začala vyučovat. V roce 1942 se rozhodla vstoupit do kanadského ženského armádního sboru, kde se jako psycholog podílela na náborových aktivitách, včetně administrování klinických posudků a testů. Po čtyřech letech byla povýšena na majora.

Po válce se vrátila na univerzitu a vykonávala práci asistující profesorky, při které se více sblížila s absolventem Leonardem Ainsworthem, s nímž byla vdaná 10 let. Kvůli němu a jeho doktorskému studiu se přestěhovala do Londýna, kde začala studovat na klinice s psychologem Johnem Bowlbym problematiku vlivu mateřské separace na zdravý vývoj dítěte. Zajímavostí je, že provedla také studii v Africe, aby zjistila nezávislost jejich zjištění na kultuře a sociálním prostředí. Společně se svými kolegy následně prokázala skrze níže popsaný experiment “Neznámé situace” (The Strange Situation), že jsou v navazování citové vazby patrné individuální odlišnosti. Experiment se stal významným příspěvkem k teoriím vývojové psychologie a podnítil mnoho navazujících výzkumných projektů. 

Mary Ainsworth vyučovala také na Univerzitě Johna Hopkinse a později na Univerzitě ve Virginii. Vedla mezi lety 1977 a 1979 Společnost pro výzkum dětského vývoje, byla členkou Americké psychologické asociace a Britské psychologické asociace. Získala řadu vědeckých ocenění. Zemřela v březnu roku 1999 ve věku 86 let. 


Experiment “Test neznámé situace” (The Strange Situation Experiment)

Průběh: Malé dítě ve věku 11 – 20 měsíců je nejprve společně s matkou v místnosti plné hraček. Po nějaké době přijde do místnosti cizí dospělý člověk, který si sedne do křesla a čte si. Po několika minutách si začne cizí člověk s dítětem hrát a matka za chvíli obdrží pokyn, aby z místnosti odešla. Cizí člověk se snaží dítě utěšit (pokud pláče), případně si s ním dál hraje. Matka se do místnosti vrátí a věnuje se dítěti, cizí člověk odchází. Zanedlouho odchází i matka a dítě je v místnosti zcela samo. Poté se vrátí do místnosti cizí člověk a snaží se utěšit dítě, za chviličku se vrací i matka. V průběhu celého experimentu se sledují projevy dítěte. 

Výsledky: Na základě projevů dítěte můžeme rozlišit tři typy citové vazby (attachmentu), kterými jsou vazba jistá, vazba úzkostná-vyhýbavá a vazba úzkostná-ambivalentní. Děti s jistou citovou vazbu vykazují při neznámé situaci známky znepokojení a jakmile se matka vrátí, hned k ní jdou/lezou. Děti s úzkostně-vyhýbavým typem nejisté vazby se během matčiny nepřítomnosti nejeví jako znepokojené, a když se matka vrátí, odmítají její blízkost a nekomunikují s ní. Děti s úzkostně-ambivalentním typem nejisté vazby vykazují v neznámé situaci známky úzkosti a i po návratu matky je těžké je uklidnit, přičemž na jednu stranu hledají blízkost a na druhou stranu odmítají kontakt. 

Video z experimentu: 


arienn.cz