Poruchy osobnosti a chování u dospělých

Poruchy osobnosti a chování jsou velmi rozmanité. Označují se jimi pouze takové stavy a vzorce chování, které jsou dlouhodobé a jsou vyjádřením jak životního stylu jedince, tak i jeho vztahu k sobě samému a ke svému okolí. Některé poruchy se mohou objevit již v raném věku, jiné mohou být získány (či propuknou) až později v životě člověka.

Klasifikace (dle MKN-10):

F60 Specifické poruchy osobnosti

F61 Smíšené a jiné poruchy osobnosti

F62 Přetrvávající změny osobnosti, které nelze přisoudit hrubému poškození nebo nemoci mozku

F63 Návykové a impulzivní poruchy

F64 Poruchy pohlavní identity

F65 Poruchy sexuální preference

F66 Psychické a behaviorální poruchy spojené se sexuálním vývojem a orientací

F68 Jiné poruchy osobnosti a chování u dospělých

F69 Nespecifikovaná porucha osobnosti a chování u dospělých

Poznámka k F60-F62

Osobních a sociálních situací se v životě jedince objevuje nespočetně mnoho. Tyto typy poruch zahrnují hluboce zakořeněné a přetrvávající vzorce chování, které se projevují jako neměnné odpovědi k širokému rozsahu možných situací. Momentální rozladění, které se může překrývat s některými symptomy, tedy nenaznačuje duševní poruchu. Mluvíme zde o stabilních projevech, které jsou často (i když ne vždy) sdruženy i s pocitem subjektivní tísně a s problematickým zapojováním se do společnosti, včetně dosahování žádoucích cílů.

Jednotlivé poruchy osobnosti se liší dobou a způsobem jejich vzniku. Můžeme je považovat za vývojové stavy, které se objevují již v dětství nebo dospívání a pokračují do dospělosti. Ačkoliv mohou přecházet jiným poruchám (či existovat současně s nimi), nevyskytují se k duševní poruše nebo onemocnění mozku sekundárně (tedy nejsou důsledkem jiné poruchy, nemoci či úrazu). Pro takové případy je určena kategorie F07 s názvem “Poruchy osobnosti a chování způsobené onemocněním, poškozením a dysfunkcí mozku”. Změna osobnosti získaná během dospělosti jako následek těžkých a dlouhotrvajících stresů, extrémní deprivace či vážných psychiatrických poruch se sem rovněž neřadí.

Důležité je také poznamenat, že jednotlivé typy se mezi sebou vzájemně nevylučují, případně se mohou v některých oblastech i překrývat. Jsou tedy rozděleny podle nejnápadnějších a nejčastějších projevů chování. Při tvorbě diagnózy odborník využívá co možná nejvíce dostupných zdrojů informací, které vypovídají o celkovém stavu a fungování klienta. Často se vyžaduje více než jeden rozhovor jak s klientem, tak i s jeho blízkými osobami. V úvahu se berou také kulturní nebo regionální rozdíly v projevech poruch osobnosti, může se stát, že se výrazně liší. To však doposud není podrobně prozkoumáno. Rozdíl může být dán i odlišným způsobem slovního vyjádření o určitých psychických stavech.

Zpět na výčet psychických poruch a poruch chování.


arienn.cz