Progresivní svalová relaxace (Jacobson)

Americký psychiatr E. Jacobson na počátku 20. století prokázal úzký vztah mezi svalovou tenzí a různými psychickými i fyzickými obtížemi. V roce 1921, po dvacetiletém výzkumu, publikoval své výsledky v knize s názvem Progresivní relaxace. Dnes je jeho metoda jednou z nejpoužívanějších, hlavně díky své jednoduchosti a časové nenáročnosti. Oproti jiným relaxačním metodám je tato vhodná také pro lidi, kteří mají problém s koncentrací mysli, a když se pokouší relaxovat za nehybného stavu, obvykle se neuvolní nebo usnou. Zde se totiž aktivně pracuje se svaly – vědomě se střídají stavy napětí a naprostého uvolnění, takže je snadnější udržet své myšlenky na uzdě. Postupně se procvičují všechny svalové skupiny a člověk si navodí hluboké svalové uvolnění v jednotlivých oblastech těla i v jeho celku. Pravidelné cvičení pomáhá zmírnit stres a vyhnout se různým psychosomatickým obtížím, celkově upevňuje zdraví a přispívá tak k lepší kvalitě života. Jednorázově pak pomáhá zbavit se aktuálního stresu, harmonizovat tělo i duši a lépe tak zvládnout obtížné situace, které nás zrovna čekají. Pojďme se tedy podívat, jak na to.

Nebezpečí potlačování negativních myšlenek

Poslední dobou se objevuje stále více lidí, kteří se snaží myslet pozitivně a pouštět si do života jen to dobré a prospěšné. Je pravda, že co člověk do světa vysílá, to se mu také vrací. Tuhle poučku lidé znají už od pradávných dob, dokládají to i známá rčení a pořekadla (všichni známe to s lesem). Jenže stejně jako s většinou věcí, i s pozitivním myšlením se to nesmí úplně přehánět.

Tři principy pro posílení dobré nálady

Zdá se, že někteří lidé mají pořád dobrou náladu a jiní zase neustále strádají. Dobrá nálada je však jednou z věcí, kterou lze snadno ovlivnit. Tímto tématem se stále zabývá hlavně obor pozitivní psychologie, který nám přináší spoustu zajímavých poznatků, co můžeme uplatnit v našem životě třeba i teď hned. Jeden takový poznatek vyplývá ze studia psychologa A. Watsona, který v roce 2002 naznačil, jak můžeme systematicky ovlivňovat náladu a povzbuzovat tak kladnou afektivitu. A. Watson uvedl 3 nejdůležitější směry, které nám v tom mohou pomoci. Zde jsou:

Jednoduchá metoda, jak se zbavit deprese

Existuje poměrně jednoduchá metoda, díky které se můžete sami zbavit psychických problémů, zmírnit svůj stres a dokonce i vyléčit nejrůznější traumata. A to tak, že se půjdete ven projít a přitom provedete sérii mentálních cvičení zaměřených na konkrétní problém. Zní to možná jako sci-fi, ale pravdou je, že se tato technika považuje za všeobecně uznávanou a rozšířenou. Jediné, co k tomu potřebujete, je vaše vůle a pohodlné boty. Pak už jen sledujte pět níže popsaných fází a funkčnost můžete posoudit sami. A pamatujte, že vyjít ven (nejlépe do přírody) je stejně to nejzdravější, co pro sebe můžete udělat, ať už tam jdete za jakýmkoliv účelem.

Muž, který sázel stromy (krátký film)

Krátký kanadský film o tom, jak jeden člověk může změnit vše kolem sebe k lepšímu. Ať už ho berete jako hlubokou metaforu nebo „pouze“ krásný příběh o jednom vytrvalém muži, zcela jistě ve vás zanechá hluboký dojem a inspiraci, která se objeví vždy, když si na něj vzpomenete. Za zmínku zcela jistě stojí nádherné výtvarné zpracování, který filmu dodává poetickou atmosféru.

Jak můžeme změnit svou životní mapu?

V průběhu života si každý z nás tvoří svou jedinečnou životní mapu. Vždy, když něco prožijeme nebo když dospějeme k nějakému osobnímu poznání, zapíše se to do naší mapy. Tato mapa je tedy výsledkem všech našich zkušeností a vykonstruovaných předpokladů, které nám ve výsledku říkají, jaký svět vlastně je a co od něj můžeme očekávat. Pomáhá nám orientovat se ve zmateném a informacemi přeplněném světě. Způsob, jakým přemýšlíme a to, co děláme, je vždy v souladu s naší životní mapou. Můžete to nejsnadněji pozorovat na druhých lidech. Stačí se zaposlouchat do toho, co říkají, a zamyslet se nad původcem jejich myšlenky. Jaké zkušenosti či názory ovlivnily jejich slova? Do našich map se zapisují dobré i špatné věci bez rozdílu.  Jsou plné stereotypů a negativních předsudků, které nám někdy mohou nepříjemně překážet. Samozřejmě, že jejich prvotní funkce je ochranná: nechceme se zbytečně vystavovat stejnému riziku jako v minulosti. Pokud neubližují nám ani ostatním, je to v pořádku, nelze se jich zcela zbavit. Ovšem pokud máme kdesi hluboko v sobě zakořeněné takové přesvědčení, které je původcem našich problémů a bloků, je třeba s tím něco dělat.