Proč mají někteří lidé pocit, jako by pocházeli z jiného světa

Někteří lidé zažívají zvláštní pocit, jako by nepocházeli z tohoto světa. Cítí sounáležitost spíše s něčím nadpozemským, éterickým. Jako by vznikli rovnou z paprsků slunce, ze vzduchu, z lásky. To ostatně není tak daleko od pravdy, avšak proč tedy tento pocit nemají i ostatní? A proč ho nikdo nechápe? Někdy je příjemný, dává zvláštní pocit výjimečnosti, jindy s sebou přináší osamělost a stesk po skutečném domově. Čím je způsobený? Možná, že ani tak moc nadpřirozený není, možná má nějakou skutečnou příčinu. Zde jsou uvedeny příčiny rovnou tři. Ale pozor, neexistují samostatně, ale jsou součástí jednoho celku. Mají ve své podstatě ten stejný základ. Jsou tedy rozděleny pouze pro lepší přehlednost a snadnější pochopení.  

Umění aktivně naslouchat

Říká se, že člověk nejraději poslouchá sám sebe. Když vedeme rozhovor s kamarádem, který nám zaujatě vypráví zážitek z výletu, často ho posloucháme jen tak na půl a zbylou energii věnujeme přemýšlením nad tím, co všechno mu ještě musíme sdělit my. Aktivní naslouchání je především o tom naučit se pohlížet na věci z perspektivy druhého, přemýšlet nad tím, co říká, a ve výsledku opravdu pochopit význam sdělení. Aktivní naslouchání nemůžeme uplatnit jako komunikační techniku, protože by v takovém případě převažovala přetvářka a celá komunikace by ztrácela efektivitu. Je důležité získat správný postoj ke komunikaci (orientovaný na druhého), naučit se na chvíli odložit vlastní myšlenky a opravdu se soustředit.