Reverzní psychologie: Co to vlastně je?

Reverzní psychologie je označení pro metodu, kterou můžeme přimět člověka udělat něco žádoucího tím, že mu řekneme, ať udělá pravý opak. Například teď zkuste nemyslet na zeleného slona. Funguje? Pokud ano, tak vás možná bude zajímati i zbytek článku (ale určitě ho nečtěte). 

Tato manipulační technika bývá využívána v marketingu, managementu, vztazích nebo i při výchově dětí (často neúmyslně ze strany rodičů v případě, že má dítě zrovna období, kdy dělá opak toho, co mu kdo řekne). Je nutné zmínit, že stejně jako u ostatních manipulačních technik zde vyvstává důležitá otázka etiky. Článek má za cíl informovat a nikoliv nabádat, pro různé situace samozřejmě platí různá rizika a hodnocení, zda je to v pořádku či nikoliv, je na každém zvlášť 🙂

Nejlépe si ukážeme, jak to funguje, na několika příkladech z různých situací:


Manažer chce, aby jeho podřízený přijal vedení náročného projektu: 

Manažer: Tento úkol vyžaduje někoho opravdu zkušeného a schopného. 
Podřízený: Možná bych to mohl udělat já. 
Manažer: Nezlob se, ale jsi tu teprve chvíli a nemyslím si, že bys to zvládl tak, jako tví kolegové. 
Podřízený: Zvládnu to. Uvidíš, co všechno dokážu!

Trenér před tréninkem: „Pod deset minut tohle v žádném případě neuplaveš.“

Vyučující matiky ke třídě: „Mohli byste udělat buď tenhle lehčí úkol nebo tenhle složitější. Udělejte radši ten lehčí, tamten je na vás až příliš těžký, to byste nepochopili. Nebo víte co? Kdo udělá ten těžší, bude mít plus. Ale nelamte si s tím zbytečně hlavu, už je to na vás moc pokročilé.“

Kluk, kterému se líbí jeho spolužačka, jí říká: „My bychom spolu nevydrželi ani měsíc“. 

Patnáctiletá holka ke svým rodičům: „Všechny moje kamarádky budou dneska dlouho do noci na koncertě. Řekla jsem jim rovnou, že nemůžu, protože vím, že byste mi to určitě nedovolili.“


Všimli jste si, co mají všechny příklady společného? Ten, kdo po ostatních něco chce, využívá přirozené potřeby druhých prokázat svou vlastní hodnotu tím, že se „překonají“ a prokážou, že pochyby o tom, co všechno zvládnou, nejsou na místě.

Reverzní psychologie typu „vsadím se, že to nedokážeš“ ale nefunguje na všechny, její funkčnost se hodně odvíjí od osobnostních vlastností daného člověka, v její prospěch může hrát například zvýšená soutěživost, tvrdohlavost, vyšší ambice či určitá míra narcisismu a vysokého sebevědomí. Také nefunguje, pokud je používána příliš často, případně pokud člověk odhalí skutečný záměr reverzního sdělení. 

Do určité míry tuto techniku můžeme používat i sami na sebe. Například pokud se dlouho nemůžeme odhodlat k nějaké činnosti, může pomoci, pokud si řekneme, že v průběhu následující hodiny ji nesmíme dělat. Poté, co zmizí zátěž „měl bych“, najednou zjistíme, že k tomu vlastně máme dostatek energie, a že pokud se do toho pustíme hned, za hodinu už to můžeme mít dávno hotové. Zkuste si vzpomenou, jestli jste na sebe náhodou tuhle techniku už někdy nepoužili a pokud ano, jaký to mělo výsledek. 

V některých zdrojích se lze dočíst, jakým způsobem aplikovat techniku reverzní psychologie při výchově dětí. Je však třeba varovat, že ve většině případů není dobré tuto techniku na děti používat, a to ze dvou důvodů. Za prvé jsou děti na manipulaci obvykle citlivé a dokáží jí snadno vycítit, což pak vysílá signál, že se vašemu slovu nedá věřit. Za druhé se při častějším používání může stát, že si dítě přestane věřit a jeho sebevědomí se nebude správně vyvíjet, což by samozřejmě žádný rodič nechtěl. Důvěra ve vlastní schopnosti se v průběhu vývoje utváří a stejné komentáře, které dospělý člověk už zvládne, mohou mít na dítě neblahý vliv, jelikož je obvykle citlivější na kritiku. 

Na závěr ještě jeden praktický tip, pokud se v některé situaci rozhodnete reverzní psychologii použít. Buďte konkrétní a své pochyby vztahujte vždy ke konkrétním úkolům či situacím. Je rozdíl mezi větou „na tento úkol ještě nejsi připravený“ a větou „jsi na to hloupý“. Asi nemusím zmiňovat, jak se liší drobné postrčení správným směrem od podkopávání něčího sebevědomí.

Cvičení na konec: Setkali jste se s reverzní psychologií ve svém životě? Zkuste si vzpomenout, za jakých okolností. Můžete také zkusit vymyslet nějaké další příklady. Kdy je etické reverzní psychologii používat a kdy nikoliv? 


Související informace: 
J. W. Brehm – teorie reaktance 
V. E. Frankl – paradoxní intence


arienn.cz


 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.